"Navzdory tomu, že politický, ekonomický, společenský či jakýkoliv jiný život v Rusku nyní je značně rozdílný od mé země a že bych tam nechtěl žít a že bych nebyl šťastný v takovém politickém a ekonomickém systému, jsem připraven rozlišovat mezi Sovětským svazem a dnešním Ruskem," uvedl Klaus.

Dodal, že se obává, že někteří lidé ale stále bojují staré bitvy proti komunismu a Brežněvovi, což je podle něj chyba. Další z účastníků debaty v Reaganově prezidentské knihovně, mezi nimiž byl například bývalý polský místopředseda vlády Leszek Balcerowicz, zahraniční poradce někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové Charles Powell či někdejší předseda estonské vlády Mart Laar, byli k současnému Rusku kritičtější.

Pozastavovali se například nad tím, proč se tam na rozdíl od jiných bývalých totalitních zemí střední a východní Evropy nerozvinula plnohodnotná demokracie. Laar například podotkl, že v Rusku v současnosti neexistují politická opozice ani nezávislá média. "Rusko ustoupilo od demokracie," uvedl někdejší premiér a současný opoziční politik.

Powel: západ na Moskvu už netlačil

Klaus později podotkl, že diskuse nebyla úplně férová. "Až já budu opozičním politikem v Estonsku, tak budu mít siláčtější řeči, než když jsem prezidentem země, která udržuje s Ruskem normální vztahy," řekl Klaus.

Podle Powella se v Rusku demokracie možná nerozvinula proto, že Západ přestal na Moskvu, na rozdíl od Reaganových časů, vyvíjet tlak. V ruském státu jsou podle něj struktury, které rozumí síle.

Západ tak podle něj dělá chybu, pokud v posledních letech ustupuje ruským mocenským ambicím, ale například i v takových otázkách, jako byla protiraketová obrana, kdy se Rusku nelíbily americké plány na vybudování základen v Česku a Polsku. Účastníci konference téměř jednohlasně uváděli, že právě Reaganova rozhodnost a neústupnost byly hlavními faktory při pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

Například podle Reaganova ministra zahraničí George Schultze, který na konferenci vystoupil, tehdejší sovětské vedení vědělo, že Reagan nemluví do větru a že to, co říká, myslí vážně, a mělo z něj respekt. Klíčovým okamžikem pro zhroucení komunismu bylo rozmístění raket Pershing v tehdejším západním Německu na konci roku 1983, míní Schultz.

Rakety měly smysl

Navzdory tomu, že USA tehdy kvůli záměru čelily masovým demonstrací, rakety se nakonec podle bývalého amerického ministra podařilo rozmístit a ukázat Sovětům jednotu a sílu Severoatlantické aliance.

Schultz ale zdůraznil, že tato síla nebyla nikdy použita a že Reagan její demonstraci doprovázel snahou se Sověty jednat, která nakonec byla příčinou výrazného oteplení ve vzájemných vztazích.

Rovněž podle Klause představoval Reagan, ale i někdejší britská premiérka Thatcherová klíčový vnější vliv při pádu komunismu. Český prezident nicméně zopakoval, že hlavní příčinou zhroucení komunismu jeho vnitřní slabost. "Já si myslím, že větší roli měly vnitřní faktory, ale mluvíme-li o té roli vnější, tak tam je naprosto evidentní, že to byla tato dvě jména," podotkl Klaus.

Konference se zúčastnila i Reaganova manželka Nancy, podle níž by Reagan byl rád, že se setkání zúčastnili politici z bývalých komunistických zemí. "Úděl těchto zajatých zemí Ronniemu velmi ležel na srdci, často mluvil o neuvěřitelném utrpení, kterým si prošly, a jejich boji za svobodu. Trval na tom, že jejich boj je naším bojem, jejich sen naším snem," uvedla v prohlášení pro účastníky konference.

Konference Ronald Reagan a pád zdi: Reflexe včerejška, lekce pro dnešek podle pořadatelů měla oslavit 20. výročí konce totalitárních režimů ve střední a východní Evropě a vzdát čest Reaganově "vpravdě hrdinské roli" při těchto událostech. Reagan zemřel v červnu 2004 ve věku 93 let na následky Alzheimerovy choroby, kterou trpěl několik let.

Po jeho nástupu do funkce prezidenta Spojených států (1981-1989) vztahy mezi USA a Sovětským svazem klesly pod bod mrazu. Díky ekonomickému oživení získal Reagan prostor i zdroje ke zbrojnímu souboji se SSSR, který označoval říši zla. Experti na mezinárodní vztahy oceňovali na jeho přístupu k Sovětskému svazu kombinaci snahy o konfrontaci a ochoty vyjednávat. Vystupoval jako velmi tvrdý a neúprosný kritik komunismu.

Reagan začal investovat do zbrojních programů a tlačil na závod ve zbrojení, který měl dostat sovětskou ekonomiku na kolena. Na druhou stranu se pokoušel navázat dialog. V květnu 1987 Reagan v Berlíně vyzval tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova ke zbourání berlínské zdi.