Článek
Celosvětový trh se zbraněmi loni klesl podle dokumentu o 7,6 procenta na 55,2 miliardy dolarů (asi 985 miliard korun). To jsou podle NYT nejnižší tržby od roku 2005. I za takové situace ale zaznamenaly americké zbrojovky obří nárůst zakázek a tržeb, a to o zhruba padesát procent. Jestliže v roce 2007 USA prodaly zbraně za 25,4 miliardy dolarů, loni to bylo o 12,4 miliardy více.
Zpráva připisuje nárůst amerických obchodů "nejen novým velkým zakázkám od klientů na Blízkém východě a v Asii, ale také pokračování významných kontraktů na výzbrojní a podpůrné služby s množstvím amerických klientů po celém světě".
Propastný odstup dalších prodejců
Na druhém místě v roce 2008 skončila Itálie, která prodala zbraně za 3,7 miliardy dolarů. Těsně za ní bylo Rusko s obchody za 3,5 miliardy dolarů. Moskva tak zaznamenala výrazný propad oproti předchozímu roku, kdy Rusové uzavřeli kontrakty za 10,8 miliardy dolarů.
Kdo si koupil americké zbraně
USA loni podle zprávy ovládly i zbrojní obchod s rozvojovým zeměmi. Uzavřely s nimi smlouvy v hodnotě 29,6 miliardy dolarů, což představuje 70,1 procenta obchodu s rozvojovým světem.
Američané loni zbraně prodávali také do Indie, Iráku, Saúdské Arábie, Egypta, Jižní Koreje a Brazílie. Hlavním odběratelem byly podle NYT Spojené arabské emiráty, které v roce 2008 od USA nakoupily vojenskou techniku za 9,7 miliardy dolarů včetně protivzdušného obranného systému za 6,5 miliardy, následované Saúdskou Arábií, kam šly zbraně na 8,7 miliardy, a Marokem za 5,4 miliardy včetně letadel za 2,1 miliardy. Tchaj-wan nakoupil bojové vrtulníky za dvě miliardy dolarů.