New York Times se zaměřuje především na dění během českého předsednictví od ledna do června.

Zdůrazňuje, že zatímco EU je největším ekonomickým uskupením na světě a aspiruje na vůdčí roli ve světě, Klaus se staví proti posilování a centralizaci EU. Připomíná, že za jeho předsednictví dokonce nevisela na Hradě ani vlajka EU . 

Klaus může stále potopit Lisabonskou smlouvu

List uvádí, že Klaus nadále symbolizuje problémy společného vládnutí v EU, když jsou vůdci rozděleni na většinu upřednostňující větší integraci a lidi jako je český prezident, kteří jsou pro národní svrchovanost. Uvádí také, že i nadále může český prezident potopit Lisabonskou smlouvu.

Věnuje se také sporu o řešení ekonomické krize, kdy francouzský prezident Nicolas Sarkozy podporoval velké finanční stimuly, což liberál a zastánce volného trhu Klaus označil za metodu „starého socialismu“.

Napětí mezi prezidentem a Topolánkem

Zdůrazňuje ale také to, že české předsednictví mělo sloužit jako voda na mlýn lidí, odmítající rotující předsednictví. Používá k tomu slova Alexandra Vondry „Od počátku jsme byli pod palbou. Ajatolláhové Lisabonské smlouvy v Bruselu a Paříži si přáli, abychom selhali a dali jim argument pro to, že rotující předsednictví nefunguje a že EU nemůže fungovat bez nové smlouvy.“

List také zmiňuje, že situaci zhoršovalo napětí mezi Klausem a tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem a připomíná že Klaus napomohl pádu jeho vlády.