„Bude to důležitý vzkaz porušovatelům zákona, že v Brazílii stojí za to loupit půdu,“ varoval v minulých dnech šéf brazilské pobočky Greenpeace Manuel Furtado. Organizace také upozornila, že zákon nestanoví pravidla pro prokázání, že uchazeč skutečně půdu zabral a obhospodařoval.

„Nevládní organizace neříkají pravdu,“ opáčil námitkám proti údajné legalizaci krádeží půdy prezident. „Chceme jen potvrdit lidem jejich vlastnictví půdy, kterou drží, a tak skoncovat s násilnostmi,“ zdůvodnil svůj souhlas se zákonem da Silva.

Legalizace pozemků o rozloze větších než Francie

Původní návrh, vstřícný zejména vůči drobným zemědělcům, kteří v minulosti zabrali bez souhlasu úřadů pralesní půdu, se v důsledku změn v parlamentu stal podle ochránců pralesa nástrojem umožňujícím pozemkové spekulace, masové odlesňování a ohrožujícím práva původního obyvatelstva.

Nová norma umožní legalizovat držení až 670 tisíc km2 půdy v Amazonii, což je desetina současného pralesa a plocha větší než rozloha Francie. Celky do 100 hektarů budou převedeny bezplatně, pozemky do 1500 hektarů za symbolickou cenu a větší rozlohy mají být oceněny dražební cestou s tím, že cena musí být uhrazena do 20 let. Nově legalizované pozemky nebudou smět být dál prodány po dobu tří let, i když původní návrh uváděl desetileté moratorium.

Pozorovatelé upozorňují na možné opakování střetů kolem privatizace pralesa, které si před necelým měsícem v Peru vyžádaly desítky mrtvých, i na riziko velkoplošné devastace pralesního ekosystému těžebními firmami jako v minulých letech v Ekvádoru.

Vláda se námitkám snaží čelit - míra odlesňování má během deseti let klesnout na 70 procent současné úrovně a parlament projednává systém dotací rolníkům na opětovné zalesňování.