Obama je prezidentem, který přišel do funkce v nejméně záviděníhodné situaci po druhé světové válce. Do karet mu naproti tomu hraje mimořádná výhoda demokraty ovládaného Kongresu, která mu umožňuje prosadit radikální opatření na pomoc ekonomice.

Se svým týmem se odhodlal k velké rozehrávce. Nad stimulačním balíčkem s grandiózními investicemi do infrastruktury, zdravotnictví, škol, energetiky a ekologie za 787 miliard dolarů (16,1 bil. Kč) se tají dech i některým demokratickým zákonodárcům.

Opatření vstoupí do dějin jako velký experiment a Obamovi vynese buď slávu, nebo bude v učebnicích vylíčen jako politik, který zadlužil několik generací Američanů.

Rizik je hodně.


Prezident varuje, že nezná rychlá řešení a že může být ještě hůř. To se i naplňuje a naivní očekávání řadových Američanů z jeho zvolení vyprchala. Přesto si udržuje rekordně vysoké preference – podle listu The Washington Post dokonce 69 procent.

Objevily se však i první známky odporu. Tři republikánští guvernéři odmítli jeho stimulační recept a jeden z nich – Rick Perry v Texasu – nadhodil, že jeho stát, který si ekonomicky stojí relativně dobře, by se kvůli zásahům „federálů“ mohl i odtrhnout.

Co se stane, až to už nebude vina George W. Bushe? To nám řekne dalších sto dní.komentář listu The Washington Post

Nevykáže-li prezident pokrok, může vítězství republikánů napřesrok ve volbách do Kongresu změnit situaci ve Washingtonu tak, že Obama zůstane jako generál bez vojska.

Během prvních sto dní mohl poměrně snadno sklízet dividendy doma i ve světě za rozhodnutí, jimiž se distancoval od svého předchůdce. Zrušení věznice na Guantánamu a drsných metod výslechů, termín odchodu hlavních sil z Iráku, rozšíření výzkumu kmenových buněk, či uvolnění cest amerických Kubánců na ostrov to dosvědčují.

Ve světě je celebritou, ale nesklidil skoro nic


Je toho hodně, čím Obama projevil nový styl. „Zasetá semena budou za čas velmi cenná,“ míní jeho poradce David Axelrod. Prezident však dosud přes svůj statut celebrity první třídy sklidil víc potlesku než konkrétních výsledků.

Z první velké cesty do Evropy v dubnu nepřivezl koordinaci stimulace světové ekonomiky, od spojenců v NATO se nedočkal výrazných vojenských posil do Afghánistánu. Teherán přes nabídku dialogu bez předběžných podmínek pokračuje v osvojování jádra a uvěznil americkou novinářku.

Pchjongjang přes všechna varování otestoval svou raketu, vyhostil mezinárodní inspektory a oživuje atomový program. Navzdory signálům, že USA nepostaví v Evropě raketový štít, pomůže-li Rusko s Íránem, hraje Moskva dál nátlakovou hru.

Studená sprcha čekala Obamovu vládu i na Blízkém východě s rozpolcenými Palestinci a novou izraelskou vládou, která jim upírá prívo na vlastní stát. Přesto je podle četných expertů ještě příliš brzy na hodnocení. Obamova rozehrávka je slibná a na mnoha frontách.

Podle deníku The Washington Post ale není prvním prezidentem, který zjistí, že jednoduché změny v politice USA nerozlousknou dlouhodobé problémy. „Co se stane, až to už nebude vina George W. Bushe? To nám řekne dalších sto dní,“ míní list.