"Nález naznačuje, že ploutvonožci prošli ve své evoluci obdobím, kdy žili v tekoucích vodách,“ uvádí paleontoložka Nalatia Rybczynskiová z ottawského Kanadského přírodovědného muzea.

"Poskytuje náznak toho, jak vypadali ploutvonožci, než měli ploutve,“ dodala paleontoložka, která vedla i výzkum v terénu na ostrově Devon. Kostra, nalezená při vykopávkách vedených v letech 2007 a 2008, je kompletní z 65 procent.

Tvor žil částečně ve vodě. Potvrzuje to nejen kostra, zejména stavba nohy s plochými prsty, které zřejmě spojovala plovací blána, ale také fakt, že skelet byl nalezen na dvě bývalého sopečného jezera vedle kostry fosilní ryby. 

Rekonstrukce Pujilly plovoucí v sladké vodě.

:. Rekonstrukce Pujilly plovoucí v sladké vodě. FOTO: Reuters

"Toto zvíře bylo adaptováno jak k plavání, tak k chůzi po pevné zemi. Pujilla je evoluční důkaz, který dlouho chyběl,“ uvedla Mary Dawsonová z pittsburgského přírodovědeckého muzea, která se výzkumu též účastnila.

Ze stejného geologického období je sice znám už jeden předchůdce ploutvonožců Enaliarctos, který už měl ploutve a žil v moři při pobřeží, doposud chyběl nález tvora, který by jej vývojově předcházel. Takovým by právě mohla být Pujilla nebo tvor jí podobný, žijící ale dříve. Objev však jasně potvrzuje, že moderní ploutvonožci, jako jsou tuleni a mroži, se vyvinuli v oblasti dnešní Arktidy.

Pujilla také potvrzuje Darwinovu teorii. Druhové jméno darwini nese plným právem, protože otec evoluční teorie ve svém klíčovém díle O původu druhů psal, že vodní savci prošli obdobím, kdy žili ve sladké vodě.