Hlavní obsah

Měsíc měl jádro z tekutého kovu, ale pak ztuhlo

Při zkoumání kusu horniny, který v roce 1972 s sebou na Zemi přivezla z Měsíce poslední pilotovaná mise Apollo 17, zjistili vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), že Měsíc měl kdysi jádro z rozžhaveného kovu. Nyní chtějí zjistit, jak vychladlo a kdy se zastavilo.

Článek

Už od počátku bylo NASA podle televize MSNBC trochu podivné, že horniny z Měsíce vykazují magnetizmus, ačkoli satelit - na rozdíl od Země - nemá magnetické pole. Analýzy kusu horniny však ukázaly, že tomu tak nebylo vždy.

Tým z MIT představil minulý týden "magnetickou historii" zmíněného kusu horniny. Dosud se soudilo, že magnetismus vzorků z Měsíce byl dodatečně lokálně vyvolán při bombardování měsíčního povrchu meteory během miliónů let. V případě zkoumaného vzorku tomu však podle vědců být nemohlo, protože magnetismus vykazuje dlouhodobě.

"Dopady meteoritů nevytvářejí magnetické pole nadlouho. Nevydrží déle, než jeden den," řekl Discovery News Ian Garrick-Bethell z MIT. Kus horniny, který vědce přivedl k nové teorii, je starý 4,2 miliardy let a z analýzy vyplývá, že byl během dlouhé historie dvakrát ochlazen - jednou před milióny let a podruhé před tisíci let. Navíc nebyl podle všeho dotčen dopadem nějakého meteoritu.

"Je proto možné, že měsíc měl žhavé jádro, ale nemáme stoprocentní jistotu," vysvětlil planetární teoretik Bill Bottke. Pokud se nová teorie potvrdí, znamenalo by to, že i menší tělesa ve vesmíru, jako měsíce a asteroidy mohou mít kovová jádra a vytvářet magnetické pole.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám