Celkově by mělo být po roce 218 vyrobeno 100 nových podzvukových letounů, aby nahradily stárnoucí flotilu současných bombardérů B-1, B-2 i nejstarší a nejpočetnější bombardéry B-52.

Letadlo s hroší kůží

Koncept nového letounu navazuje na dosluhující neviditelné bombardéry B-2, které mají na povrchu pogumovanou "kůži" s kovovými tělísky. Radarové vlny vytvářejí na této kůži magnetické pole, které radiové vlny mění na teplo. Základním problémem pro B-2 je, že tato kůže je velmi citlivá na špatné počasí. Nový bombardér by měl mít proto kůži hroší - odolnější.

A zatímco dnešní bombardéry mají radarovou stopu jako malý ptáček, u nového potahu zajistilo počítačové modelování ještě větší "neviditelnost“ - radarovou stopu desetiny komára.

Mise pod ochranou "vlčí smečky“

Kromě střel vzduch-vzduch mají obranu bombardérů nové generace doplnit mikrovlnné a laserové zbraně schopné vyřadit naváděcí systémy raket protivníka, nebo i radary na povrchu.

Pro nebezpečné mise, kde bude neviditelnost vedlejší, má nový bombardér doprovázet roj bezpilotních bojových dronů (létajících robotů) a inteligentních řízených střel. Bombardér by letěl ve středu této robotické "vlčí smečky“, která by kolem něj s pomocí radarových signálů a satelitního přenosu udržovala ochranou formaci.

Roboti nahrazují postupně piloty

Letos poprvé v historii americké letectvo nakoupí více bezpilotních letounů, než těch klasických. Důvod je jednoduchý. Bezpilotní letouny jsou menší a tudíž hůře zjistitelné, navíc jsou levnější a mohou si dovolit manévry, které by ani cvičený pilot nepřežil.

"Bez pilota můžete nad vybranou oblastí vyčkávat několik dní a máte k dispozici leteckou podporu kdykoli potřebujete," vysvětluje další výhodu, která stimuluje vývoj bojových dronů John Pike ředitel společnosti Global Security.

Ozbrojené síly USA si naplno vyzkoušely bezpilotní letouny při invazi do Iráku, kde jich bylo nasazeno přibližně tisíc. Zpravidla se však jednalo o naprogramované, jednorázové nebo na dálku kontrolované mise.

Nad programem se vznáší pochyby

Prvního částečně autonomního bojového drona vyvíjí za dvě miliardy dolarů pro americké námořnictvo firma Northrop Grumman, která ho má představit na konci roku. Nicméně s tím vzniká i řada etických problémů. Jedna věc je průzkumný let, nebo konveční útok na auto s teroristy. Ale představa robotického letadla s jadernou výzbrojí vzbuzuje obavy a kritiku.

Je však možné, že současná hospodářská krize povede ke škrtům i v rozpočtu na obranu.