Kromě toho, že má Mléčná dráha o 15 procent větší rozlohu, obsahuje také o 50 procent větší masu hvězd a tzv. temné hmoty, než se dosud předpokládalo.

"Už nemůžeme považovat Mléčnou dráhu za malou sestřičku Andromedy,“ oznámil doktor Mark Reid z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA), který výzkum vede.

Skutečnost, že je naše galaxie mohutnější, znamená také vyšší pravděpodobnost, že v budoucnu dojde ke kolizi s okolními galaxiemi, mezi nimi právě s Andromedou, shodli se vědci. Stále se však jedná o výhled v řádu miliard let.

Pomohla soustava teleskopů

Výzkum galaxie vědci prováděli za pomoci soustavy deseti radioteleskopů rozesetých na různých místech USA. Teleskopy dohromady umožňují získat výsledky v dosud nevídaném rozlišení. „Je to jako číst noviny umístěné v Káhiře z křesla v Edinburghu,“ přiblížil Reid možnosti zařízení.

Vědci měřili zřejmé posuny vzdálených oblastí zrodu nových hvězd z různých pozic v rámci rotace Země kolem Slunce.

"Nová technologie měření nám umožnila použít tradiční metodu triangulace a narozdíl od dřívějších zkoumání nezávisí na dalších vlastnostech pozorovaných objektů, jako třeba na jasu,“ doplnil člen týmu Karl Menten z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii v německém Bonnu.

Točíme se rychleji

Naše galaxie je nejen rozsáhlejší, ale také o 15 procent rychlejší, než se dosud uvádělo. Z posunů frekvencí rádiového záření, které vzniká pohybem odlehlých oblastí, byli vědci schopni určit, jak rychle se Mléčná dráha otáčí kolem svého středu.

Nově uváděná rychlost rotace činí 914 000 km/h, což je výrazně více než doposud obecně přijímaná hodnota 792 000 km/h. Z rychlosti pak vědci byli schopni upřesnit množství tzv. temné hmoty, kterou lze pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty.