"Dekomprese nastala tak rychle, že členové posádky neměli čas v průběhu několika vteřin nastavit kombinézy tak, aby je ochránily před únikem tlaku z kabiny,“ konstatuje zpráva NASA, jejíž autoři zároveň zkritizovali nedostatečnou funkčnost kombinéz, bezpečnostních pásů a přileb. Materiál proto obsahuje zhruba tři desítky doporučení, jak zvýšit šanci na přežití astronautů v modulech Orion, které mají od roku 2014 nahradit současné raketoplány.

"Rozlomení modulu pro posádku nebylo možné přežít s jakýmkoliv existujícím vybavením,“ připouštějí ale zároveň vyšetřovatelé.

Raketoplán se rozpadl 1. února 2003 na konci své 16denní mise při vstupu do zemské atmosféry ve výšce 20 kilometrů. Za tragédii podle vyšetřování může trhlina v tepelném štítu levého křídla, kterou způsobil úlomek izolační pěny, jenž se odlomil už při startu z vnější palivové nádrže raketoplánu. Při návratu na Zemi začal do trhliny proudit horký vzduch vzniklý třením za vysoké rychlosti. Následkem toho se roztavila vnitřní hliníková konstrukce.

Selhaly navijáky bezpečnostních pásů

“Poté, co posádka ztratila vědomí v důsledku poklesu tlaku, se nezamkl naviják bezpečnostních pásů, který měl astronauty připoutat k sedadlům za ramena. Následkem toho byly horní části jejich těl vystaveny krouživým pohybům, zatímco jejich nohy byly připoutány. Následně došlo k smrtelným poraněním z důvodu nedostatečné fixace horních částí těl astronautů, kteří však tou dobou byli buď v bezvědomí, nebo už po smrti," uvádí se ve zprávě.

"Samozřejmě je to pro nás úleva,“ uvedla bývalá astronautka a vedoucí týmu vyšetřovatelů Pam Melroyová. Ze získaných poznatků podle ní lze vyvodit, že členové posádky skonali náhle a bez utrpení.

"Práce na závěrečné zprávě pro nás byl způsob, jak se vyrovnat se zármutkem z té tragédie,“ dodala Melroyová a zprávu označila za jeden z nejtěžších úkolů, jaké kdy vykonávala.

Posádka raketoplánu Columbia
RICK HUSBAND (45) - velitel; plukovník vojenského letectva z Amarilla v Texasu. Bývalý testovací pilot se astronautem stal až na čtvrtý pokus v roce 1994. Už jako dítě měl prý jasno, co chce ve svém životě dělat.

WILLIAM McCOOL (41) - pilot; námořní velitel z Lubbocku v Texasu, otec tří synů. V roce 1983 absolvoval jako druhý nejlepší student své třídy námořní akademii. Poté se přihlásil do školy testovacích pilotů a v roce 1996 se stal astronautem. Byl to jeho vůbec první let.

MICHAEL ANDERSON (43) - syn vojenského letce. Létal jako vojenský pilot, když si jej NASA v roce 1994 vybrala jako jednoho z mála astronautů tmavé barvy pleti. V roce 1998 přicestoval do vesmírného střediska v Rusku. Podplukovník Anderson byl na Columbii zodpovědný za vědecké experimenty. Pocházel ze Spokane ve státě Washington.

KALPANA CHAWLOVÁ (41) - do Spojených států emigrovala v roce 1980 z Indie. Astronautkou se stala v roce 1994. Při jednom z jiných letů v roce 1996 zavinila chybu, která způsobila uvolnění vědeckého satelitu. Ostatní členové posádky pak museli vystoupit do vesmírného prostoru a zachytit jej.

DAVID BROWN (46) - pilot a lékař, námořní kapitán; k námořnictvu se dostal po lékařské stáži. Létal na strojích A-6E Intruder a F-18. Astronautem se stal v roce 1996, mise raketoplánu Columbia byla jeho prvním letem do vesmíru.

LAUREL CLARKOVÁ (41) - lékařka s praxí na ponorkách; astronautkou se stala v roce 1996. Na palubě Columbie asistovala při vědeckých experimentech. Měla osmiletého syna, pocházela z Racine ve Wisconsinu.

ILAN RAMON (48) - plukovník izraelského vojenského letectva a první Izraelec ve vesmíru. Jeho matka i babička přežily vyhlazovací tábor v Osvětimi, otec s dědečkem pak bojovali za samostatnost Izraele. Ramon se zúčastnil bojů v jomkipurské válce (1973) a v libanonské válce (1982). Od 70. do začátku 90. let sloužil jako pilot, létal na strojích F-16 a F-4. Jako první izraelský astronaut byl vybrán v roce 1997, následující rok se přestěhoval do Houstonu, kde podstoupil kosmický výcvik. Jeho manželka a čtyři dětí žijí v Tel Avivu.