„Nepohlížíme na to jako na problém. Považujeme to za něco, co přináší bohatství, něco, co vyžaduje naši pozornost a co je také součástí velmi specifických vztahů, které máme,“ řekla guvernérka k diskusi s prezidentem.

„My samozřejmě víme, že ten problém vyvolal určité tenze, určité problémy mezi našimi zeměmi,“ reagoval Klaus. „Považuji ale za velmi pozitivní a zásadní sdělení paní guvernérky, že to není velký problém. Zejména bychom nikomu neměli dovolit, aby z toho velký problém vyrobil,“ zdůraznil.

Jeanová uvedla, že Kanada je zvyklá na přistěhovalce a jejich integraci bere velmi vážně, a také že mezi nimi je i 80 tisíc lidí českého původu. „Mluvím z vlastní zkušenosti,“ řekla guvernérka.

V 11 letech se s rodinou přistěhovala do Kanady z Haiti, odkud utekli před diktaturou. Vystudovala v Montrealu a v Itálii, mluví šesti jazyky, 17 let byla TV a rozhlasovou novinářkou a nyní reprezentuje formální hlavu Kanady – britskou královnu Alžbětu II.

Před Prahou Jeanová s manželem, režisérem Jeanem-Danielem Lafondem, navštívila Maďarsko a SR. Z Česka má odjet 3. prosince do Slovinska, ale každým okamžikem může její cestu předčasně ukončit vládní krize v Kanadě. Menšinová konzervativní vláda Stephena Harpera totiž v parlamentu neuspěla s protikrizovým balíčkem, a jde-li o finanční otázky, je pravidlem vypsat nové volby. Ty se však konaly teprve 14. října a je možné, že je Harper nevypíše.

Opozice může v takovém případě vyzvat guvernérku, aby šéfa nejsilnější strany pověřila sestavením nové vlády. V Kanadě se tak rýsuje perspektiva první koaliční vlády od 1. světové války – liberálů a nových demokratů s podporou Quebecké strany.