Hlavní obsah

Šéfkou diplomacie USA bude Hillary Clintonová, potvrdil Obama

– CHICAGO • Aktualizováno
Novinky, rei

Diplomacii Spojených států povede i v příštích letech žena. Nastupující prezident Barack Obama v pondělí oznámil, že post ministryně zahraničí v jeho vládě obsadí bývalá první dáma Hillary Clintonová. Ve funkci nahradí Condoleezzu Riceovou. Ministrem obrany zůstane Robert Gates.

Článek

Obama své spolupracovníky pro oblast bezpečnosti uvedl slovy, že Amerika musí zůstat silná doma i v zahraničí. „Velmi věřím v silné osobnosti a silné názory,“ řekl. „Jsou před námi obtížné výzvy. Potřebujeme víc partnerů a méně nepřátel,“ dodala Clintonová, jejíž jmenování se původně očekávalo už v pátek. Zdroje z Obamova týmu několikrát avizovaly, že se chystá.

Bývalá první dáma a Obamova sokyně v kampani před prezidentskými volbami však ještě v polovině října tvrdila, že by raději zůstala senátorkou. „Chci být senátorkou. Zkušenost, kterou si nesu z doby působení mého manžela Billa v Bílém domě je: neodvolávej senátory ze Senátu. Prezident potřebuje každého spřízněného senátora,“ řekla tehdy stanici CNN.

Obama dal Clintonové volnou ruku ve výběru spolupracovníků a jeho tým jí pomůže s vyrovnáním dluhu 6,5 miliónu dolarů, který jí zbyl po prohraných primárkách.

Zatímco nynější ministryně zahraničí Condoleezza Riceová už před několika měsíci řekla, že se těší do politického důchodu, to samé se netýká jejího kolegy z kabinetu George Bushe, ministra obrany Roberta Gatese, který ve vládě zůstane.

Ministrem spravedlnosti poprvé černoch

Obama rovněž potvrdil, že v jeho administrativě zasedne víc žen. O arizonské guvernérce Janet Napolitanové se jako o budoucí šéfce národní bezpečnosti hovoří už pár týdnů. Velvyslankyní USA při OSN bude Susan Riceová. Obě ženy mají zkušenosti z doby prezidentování Billa Clintona.

Nejen zmíněná jména vyvolala reakci Obamových kritiků, podle nichž jeho předvolební sliby o změně vzaly za své a Obama tvoří administrativu navazující na Clintonovu.

Jmenován byl i Eric Holder, stane se vůbec prvním černošským ministrem spravedlnosti. Také on pracoval pro Clintona, stejně jako nadcházející personální šéf Bílého domu Rahm Emanuel. Poradcem pro národní bezpečnost se stal James Jones, veterán z Vietnamu.

Hillary Diane Rodhamová Clintonová

Narodila se 26. října 1947 v Chicagu. Vystudovala nejprve politické vědy a pak právo na Yaleské univerzitě, kde potkala svého budoucího manžela Billa Clintona. Po studiích se oba v roce 1975 přestěhovali do Arkansasu a uzavřeli tam manželství.

Ačkoliv se za rok Clintonová stala generální prokurátorkou státu Arkansas a její manžel byl později zvolen arkansaským guvernérem, pokračovala i ve svém angažování v oblasti rodinného práva a práv dětí.

V roce 1993 se stal Bill Clinton americkým prezidentem a Hillary mimo jiné stanula v čele komise pro reformu zdravotnictví. Po odhalení nevěry Clintona s Monicou Lewinskou v roce 1998 byla Clintonová řadou lidí kritizována za to, že nepožádala o rozvod.

V roce 1999 se Hillary Clintonová rozhodla kandidovat za Demokratickou stranu na senátorský úřad za stát New York a volby o rok později vyhrála. V roce 2006 pak její setrvání v úřadu potvrdila drtivá většina voličů.

Clintonovi mají jedno dítě, dceru Chelsea.

Názory Clintonové na hlavní zahraničněpolitická témata: IRÁK Prosazuje stažení amerických jednotek z Iráku a další setrvávání v Iráku označuje za "neodpovědné". Ke stanovení konkrétního časového rámce se ale vyjadřuje zdrženlivěji než Barack Obama. Budoucí americký prezident slíbil, že vojáky z Iráku odvolá do poloviny roku 2010. AFGHÁNISTÁN, PÁKISTÁN A AL-KAJDA Vyslovila se pro větší angažování Spojených států v Afghánistánu; je pro navýšení počtu amerických vojáků v této zemi a navrhuje zřízení funkce amerického vyslance, který bude pomáhat a koordinovat spolupráci USA s Pákistánem a Afghánistánem v boji proti radikálům z hnutí Tálibán a sítě Al-Kajda. ÍRÁN, BLÍZKÝ VÝCHOD Během prezidentských primárek označila návrh Obamy jednat s vedením zemí jako jsou Sýrie, Írán nebo Severní Korea za projev jeho "naivity" v zahraniční politice. "Chci, aby Íránci věděli, že když budu prezidentkou, tak na Írán zaútočím," odpověděla letos v květnu na dotaz televize ABC, jak by reagovala na případný jaderný útok Íránu na Izrael. Na druhou stranu by se podle Clintonové Sýrie a Írán měly zapojovat do rozhovorů o budoucnosti Iráku. Prosazuje mír mezi Izraelem a Palestinou. RUSKO A ZÁKLADNY V EVROPĚ Na konci loňského roku kritizovala plán vybudování základen americké protiraketové obrany v Evropě jako příliš nákladnou záležitost, zatímco nejsou peníze na modernizaci zbraní a techniky, kterou potřebují američtí vojáci v Iráku a Afghánistánu. Tvrdila také, že protiraketový štít, který silně kritizuje Rusko, není jen drahý, ale ani se zatím neprokázaly jeho technické kvality. V poslední době se k základnám moc nevyjadřuje. ČÍNA Vztahy USA s Čínou považuje podle agentury Reuters za "nejdůležitější bilaterální vztahy ve světě v tomto století". Podle Clintonové jsou dobré vztahy s Čínou důležitým krokem k postupnému jadernému odzbrojování KLDR. Letos v dubnu ale vyzvala s ohledem na násilnosti v Tibetu prezidenta George Bushe k bojkotu zahajovacího ceremoniálu letní olympiády v Pekingu.                                                                zdroj: ČTK

Reklama

Související témata:

Související články

Clintonová nechce sedět v Obamově vládě

Americká demokratka Hillary Clintonová v rozhovoru pro stanici CNN ve středu místního času naznačila, že nechce zasednout v příští možné vládě Baracka Obamy,...

Výběr článků

Načítám