Vaše tvorba byla vždy hodně sociálně zaměřená, zejména jhste se starali o problémy mladých lidí v Brooklynu. Neztratily texty patnácti letech platnost?

Myslím si, že stále mají svou platnost, hodně z nespravedlnosti, o níž jsme mluvili, stále přetrvává  a hodně lidí se s ní musí potýkat. Pořád je taky válka. A stále platí, že život je boj. Sám nyní samozřejmě zápolím jinak, než v době, kdy mi bylo devatenáct. Mám ženu a dítě. Když jsem byl mladší, tak jsem každý den žil naplno, jako by to měl být můj poslední.

Nyní jsem o trochu chytřejší, každý den žiju naplno, ale chci tu být i zítra, mým cílem je být tu příští týden, příští rok – se svou rodinou. Mám dokonce životní pojištění, musím zajistit svou rodinu. Tehdy jsem se jen staral jen o to, jak zlepšit situaci na ulici a jít do baru. Ale základem je pořád přežít, to je ten nejsilnější instinkt. Musíš přežít, ať už máš potíže se penězi na zaplacení nájmu, hypotéky, auta nebo benzínu. A když jsi sražen dolů, musíš se zase postavit.

Takže jste stále političtí?

Tvorba Biohazard v sobě vždy zahrnovala politiku a sociální odpovědnost. Tak tomu bylo, je a bude, je to její velká součást. My jsem nikdy nezpívali na témata fantasy knížek.,což řada kapel dělá a je to v pohodě. Ale ne u Biohazard, protože lidem se vždycky líbil, že jsme jako oni, že jsme stejní Taky jsme nikdy nepoužívali make up.
Moje další kapela Suicide City je umělečtější a méně přímočará. V Suicide City nechci probírat politiku, ale v Biohazard je politika významnou součástí tvorby. Kdyby se mě zeptali v Suicide City, koho jsem volil, tak bych řekl: "Je čistě moje osobní záležitost". V Biohazard řeknu: "Volil jsme Obamu." A jsem na to hrdý. Byly to první volby v životě, kdy jsem měl pocit, že dělám správné rozhodnutí ze správného důvodu a ne že vybírám to menší ze dvou zel. Obama byl tou nejlepší volbou z hlediska logiky a rozumu.

Jak to, že jste se dali dohromady v původním složení, když jste kdysi kytaristu Bobbyho Hambela vyhodili?

Biohazard se rozpadli na začátku nového tisíciletí, mentálně dříve, fyzicky o něco později. Odešel jsem z nich, když jsem postavil novou skupinu Suicide City. Pořád jsem ale chtěl udělat reunion původního složení Biohazard. Trvalo to však tak dlouho, že kdyby k tomu nedošlo, tak bych nad tím klidně mávnul rukou. A pak mi volal bubeník Danny, že tomu neuvěřím, ale že baskytarista Evan a bývalý kytarista Bobby byli spolu na večeři na Manhattanu. To snad není možný, myslel jsem si, že nemohou být spolu ani v jedné místnosti....

A pak mi to secvaklo – možná je možné se zase dát dohromady. Tak jsme šli do zkušebny si zajamovat, jen tak pro zábavu jsme si přehráli pět písní a zbytek noci jsme spolu mluvili jako kapela. Tehdy jsem si uvědomil, že by to mohla být skutečnost, že můžeme odehrát pár koncertů. A to jsme taky udělali. Měli jsme nabídku od Korn. Kdysi jsme je vzali na jejich vůbec první turné a oni nás nyní na oplátku vzali na naše reunion turné. Jeli jsme do Austrálie, kde jsme hráli před dvaceti tisíci lidmi. Ale nejlepší na tom je, že jsme spolu zase začali mluvit a opět jsme se stali přáteli