"Do dvou let bude kvůli Bushově vládě ruské Hvězdné městečko jediným místem pro vyslání astronautů z jakékoli země na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS),“ upozornil na zvláštní situaci list The New York Times.

Do roku 2015 – a možná ještě déle – budou mít prostředky pro dopravu lidí do vesmíru jen Rusové a Číňané. Peking se ale nepodílí na výstavbě a provozu ISS, což zajišťuje Rusům monopol na dopravu posádek pro tuto stanici.

"Naše země čelí pětileté mezeře ve vesmírných letech. Budeme muset spoléhat na Rusko, abychom dostali své vlastní vědce a astronauty na ISS,“ prohlásila americká senátorka Kay Bailey Hutchisonová.

Šéf NASA se zlobí

"Velká část americké veřejnosti tím bude překvapena a lidé se budou pobouřeně ptát: Kdo to dopustil?“ přisadil si americký astronaut Scott Kelly.

Z americké vesmírné agentury NASA zaznívá otevřená kritika vlády, která blížící se "mezeru“ způsobila – v roce 2004 totiž předložil prezident Bush ambiciózní program letů na Měsíc a na Mars. Tehdy Washington rozhodl, že rizikové raketoplány skončí v roce 2010.

"V racionálním světě by nám bylo dovoleno vybrat datum pro odstavení raketoplánů tak, aby bylo v souladu s dostupností Áreů a Orionů (nově vyvíjených raket a vesmírných lodí). Události se vyvinuly způsobem, který jasně ukazuje, jak nemoudré bylo pro USA přijmout politiku záměrné závislosti na jiné mocnosti,“ odsoudil vládní politiku muž, kterého Bushova vláda jmenovala do čela NASA – Michael Griffin.

Podle něj je snaha Washingtonu o "odstavení raketoplánů spíše džihád“ než programové a technické řešení. Griffin sám ale dobře ví, že USA nemohou dělat nic jiného, nechtějí-li vydat miliardy navíc pro kosmické lety. Rozhodnutí o odstavení raketoplánů bylo přijato právě proto, aby se uvolnily prostředky na rychlý vývoj systémů Áres a Orion.

Souběžně se probírá i efekt sílící vesmírné konkurence Pekingu. "Čína nyní bude schopna dostat lidi na Měsíc dřív než my,“ prohlásil varovně Griffin.

Obavy z Ruska a z Číny se totiž dají využít k získání podpory pro vesmírný program – jako před 40–50 lety, kdy USA usilovaly, aby byly na Měsíci první. Mimochodem, i tehdy se mluvilo o "mezeře“ (tehdy "raketové“) jako hrozbě pro Spojené státy.

Mnoho povyku pro nic, anebo...?

Kritika "mezery“ zesílila zejména po rusko-gruzínské válce, která vyvolala v USA i vlnu úvah, jak riskantní je závislost na Rusech. Uvažovalo se jak o prodloužení letů raketoplánů, tak o zvýšení výdajů na vývoj nových vesmírných plavidel. V předvolební kampani oba uchazeči podpořili zachování americké kosmické kapacity.

"Amerika potřebuje obnovit závazky pro NASA a poskytovat jí stabilní, udržitelné řízení s poctivým rozpočtem a dostatečnými zdroji pro úspěch ve všem jejím podnikání: v letech lidí do kosmu, ve vědeckém a leteckém výzkumu,“ napsal vedení Kongresu Barack Obama ještě jako kandidát. Vyslovil se pro další lety na Sojuzech, které jsou levnější, ale i pro odklad "důchodu“ u raketoplánů. Obdobně to viděl John McCain.

Jenže mezitím propukla finanční krize a je otázkou, nakolik bude Obama ve světle nynějších velkých starostí řadit kosmos k prioritám.

Navíc podle expertů nemůže ani případný příliv peněz příliš zkrátit dobu nutnou pro technický vývoj nových strojů. A pokračovat s lety raketoplánů je riskantní i nákladné.

Zatím schválil Kongres USA – bez větší pozornosti médií – prodloužení zvláštní výjimky, díky níž může NASA kupovat místa v Sojuzech i po roce 2011. Výjimka je nutná proto, že od roku 2000 platí zákaz nákupu ruských služeb pro ISS, dokud Moskva spolupracuje v jaderné oblasti s Íránem.