„Nemusíme se nikdy dozvědět, zda spoušť skutečně stiskl Osvald, ale povaha deformací, rozptyl úlomků, úhly a vzdálenosti odpovídají smrtící střele z šestého patra skladu,“ řekl Daug Martin, který měl na starosti trojrozměrnou počítačovou verzi rekonstrukce zločinu.

Nové zkoumání atentátu století se odehrálo současně i v reálu, respektive na modelu dallaského náměstí postaveném v poměru 1:1. Ostřelovači v něm zaujali všech šest předpokládaných míst v okolí trasy prezidentovy autokolony a jeden po druhém pálili na Kennedyho figuríny, které jim organizátoři postupně posílali v odkryté limuzíně.

Palba do figurín, záběry řinoucí krve

Zásahy figurín pak ohledali soudní znalec Tom Bevel a specialista na krevní skvrny a stopy losangeleské policie Stevem Schliebem. Stopa střely vypálené z 6. patra skladu odpovídala smrtelnému prvnímu výstřelu, při němž kulka zasáhla Kennedyho do zad a vyšla jeho hrdlem.

K 3D počítačové animaci atentátu byly použity známé filmové záběry Abrahama Zaprudera. K posouzení úhlu výstřelu byly do animace zkopírovány proudy krve prýštící z hrdla a hlavy zasaženého prezidenta. Ačkoliv analýza krevních výronů existovala již v 60. letech, moderní technika mnohonásobně zvýšila přesnost a rozsah informací, které lze získat z pouhých tras letu kapek krve. „Díky vysokorychlostní fotografii máme mnohem přesnější představu, co se skutečně stalo,“ shrnul Bevel.

Polda ze snímku s Osvaldem stále žije

Polokulaté výročí atentátu na Kennedyho stočilo opět pozornost i k bývalému policistovi, nyní 88letému důchodci Jimu Leavellovi, jejž proslavila fotografie, na níž do Osvalda zblízka střílí Jack Ruby.

Jack Ruby (zcela vpravo zády) střílí na Lee Oswalda.:. Jack Ruby (zcela vpravo zády) střílí na Lee Oswalda.foto: ČTK/AP

Policista, jenž právě eskortoval Osvalda z policejní stanice do vazby, je zachycen v bílém klobouku po Osvaldově pravici, kterou má připoutanou ke své ruce. Krátce před tím mu podle svých slov řekl: „Když po tobě někdo střelí, doufám, že bude stejně přesný, jako jsi ty. On se usmál, a myslím, že to bylo jedinkrát,“ vzpomíná Leavell, po jehož autogramech a memoárech je i po 45 letech stále velká sháňka.