Článek
“Je to poprvé, kdy jsme mohli zkoumat vyhynulý druh stejně podrobně jako žijícího živočicha,” řekl jeden z vedoucích výzkumného týmu Stephan Schuster z univerzity v Pensylvánii.
Vzorky DNA vědci získali ze dvou mamutích mumií, které na objevení čekaly ve věčně zmrzlé sibiřské půdě. Mladší z nich pochází z doby před 20 tisíci lety, starší v mrazivé Sibiři proležela 60 tisíc let. Na mumiích výzkumníci našli mamutí chlupy, které DNA dokážou z velké míry uchránit před poškozením. Jsou tak lepším zdrojem genetické informace než kosti, v nichž je DNA často znečištěna viry a bakteriemi.
Ani po izolování DNA z chlupů ale vědci neměli vyhráno. “Je to jako rozbité zrcadlo. Musíte kousky DNA poskládat zpátky tam, kam patří,” přiblížil Schuster.
Teprve poté se výzkumníci mohli pustit do analýzy genomu, který porovnávali s genetickou mapou vzdáleného mamutova příbuzného slona afrického. Podařilo se jim popsat přes tři miliardy vazebních párů ve struktuře genetického kódu a zjistili, že z daného druhu mamuta se vyvinuly dva poddruhy. Jeden z nich vymřel zhruba před 45 tisíci lety, druhý vymizel až po poslední době ledové, přibližně před 10 tisíci lety.
:. Chomáč mamutích chlupů, které výzkumníci našli na mumiích.foto: ČTK/AP
Oba poddruhy žily v téže oblasti, mezi sebou se ale nekřížily a jejich populace tak neoplývaly velkou genetickou rozmanitostí. “Náš tým v současnosti v genomu mamuta hledá vodítka, která by pomohla objasnit jeho vyhynutí,” vysvětluje biolog Webb Miller. Právě malá rozmanitost podle autorů projektu může být klíčem k pochopení toho, proč některé živočišné druhy vymřely a jiné ne.
V budoucnu bude možné oživit dávno vyhynulé druhy
Vědci také potvrdili, že možnost vzkříšení dávno vyhynulých druhů v budoucnu nebude patřit pouze do vědeckofantastické literatury. “Rozluštěním genomu mamuta bychom teoreticky mohli získat údaje, díky kterým jednou další vědci budou moci mamuta znovu oživit. Budou muset do genomu dnešního slona začlenit ty úseky DNA, které mamuty od slonů odlišují,” řekl Schuster. Překážkou tak pravděpodobně zůstanou jen etické důvody. “Mohli bychom to udělat. Otázkou zůstává, zda bychom to měli dělat jen proto, že budeme vědět jak,” dodává.
Výzkumný projekt, který spolkl milión dolarů, už vědci z 80 procent dokončili. Nyní čekají na další peníze, aby mohli ve zkoumání prehistorických gigantů pokračovat.