Článek
„Protože naše ústava zakazuje kohokoliv neomezeně zadržovat, aniž by byl obviněn, je další věznění (skupiny Ujgurů) nezákonné,“ oznámil minulý týden Urbina s tím, že později určí, kam v rámci USA mají být propuštěni. Průlomové rozhodnutí přivítali v soudní síni potleskem zástupci organizací za lidská práva a ujgurské menšiny v USA. Ti se nabídli, že propuštěným krajanům poskytnou pro začátek přístřeší.
„Může jít o precedens pro ostatní zadržené včetně zapřisáhlých nepřátel USA, kteří chystali 11. září, aby žádali o propuštění a pobyt v USA,“ reagovala na Urbinův osvobozující rozsudek mluvčí Bílého domu Dana Perinová. Právníci administrativy argumentovali tím, že federální soud nemá pravomoc rozhodovat o místě pobytu lidí, držených na základně Guantánamo, a u vyššího soudu uspěli. Ujgurové tak zůstávají ve věznici.
Skupinu čínských muslimů zadrželi koncem roku 2001 v pákistánských horách tamní vojáci poté, co z tábora v Afghánistánu uprchli před americkou invazí. Pákistán je vydal USA. Už v roce 2004 označili vyšetřovatelé na Guantánamu Ujgury za osoby, jež pro USA nejsou nebezpečné.
Čína vzápětí požádala o jejich vydání, tehdejší Bushova administrativa to ale odmítla s tím, že by jim doma hrozila perzekuce, a rozhodla, že pokud je nepřijme třetí země, musí zůstat na Guantánamu. Před dvěma lety pět Ujgurů přijala Albánie, zbylých 17 se udat mimo USA nepodařilo.
Věznice Guantánamo
Věznice na americké základně na Kubě byla zřízena v lednu 2002, kdy sem začali být převáženi především z Afghánistánu lidé podezřelí z terorismu.
Většina vězňů je na Guantánamu držena bez obvinění. Téměř 600 vězňů bylo propuštěno, zhruba 198 jich tam zůstává.