Po příjezdu do Jordánska jim „nebylo poskytnuto slíbené zaměstnání,“ byly jim zabaveny pasy a pak jim bylo sděleno, že budou posláni do Iráku vykonávat nekvalifikované práce na letecké základně Asád.

Při transportu v Iráku pak dvanáct Nepálců unesli iráčtí vzbouřenci a zabili je. Vzbouřenecká skupina Ansar Sunna 31. srpna 2004 zveřejnila video na němž oznamuje, že muži byli popraveni za špionáž. Jeden byl podřezán, zbylí pak zastřeleni.

Svědectví přeživšího Nepálce, který odmítl jet do Iráku, přesvědčilo žalobce

Pozůstalí se odvolávají na svědectví třináctého Nepálce, který nabídku práce na letecké základně odmítl. „Po patnáct měsíců byl třináctý naverbovaný muž Prašád Gurung zadržován proti své vůli v Iráku, než mu KBR a Daoud umožnily vrátit se do Nepálu," stojí v návrhu žaloby.

Právě jeho výpověď podle prokurátora Matthewa Handleye naznačuje, že Nepálci vůbec netušili, že je čeká práce v Iráku a ne v Jordánsku.

Firma KBR se hájí

Firma KBR, která zajišťovala zaměstnance pro americké vojenské základny v Iráku, soudní proces nekomentuje, ale vydala prohlášení, že se „nikdy nedopouštěla ani netolerovala neetické nebo protiprávní postupy“.

Po brutálním činu zachvátily na začátku září 2004 Nepál nepokoje, protože vláda nebyla schopná ani zahájit jednání s únosci. Vypálena byla také jediná mešita v Káthmandú, kde byl posléze vyhlášen zákaz vycházení. Při protestech zahynuli dva Nepálci.

Nepálci měli od amerického útoku na Irák z jara 2003 zakázáno pracovat v této blízkovýchodní zemi. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a chudobě v Nepálu ale mnozí využili nabídky zprostředkovatelských kanceláří, které Nepálce posílají do Iráku přes Kuvajt a Jordánsko.