Praktickou činnost NASA ale zahájila až 1. října 1958. Motivem jejího zrodu se stal sovětský nástup do kosmu.

Rok předtím totiž Moskva vypustila Sputnik, první umělou družici Země. Američané sice čtvrt roku nato odpověděli Explorerem1, ale náskok Sovětského svazu byl zřejmý.

Obavy z možného raketového ohrožení vedly Kongres a prezidenta ke zkoordinování dosavadního úsilí proniknout do vesmíru. Přesto později prezident John F. Kennedy těžko vysvětloval Američanům, proč Sověti získali prvenství i ve vyslání prvního člověka do kosmu. Dne 12. dubna 1961 se jím stal Jurij Gagarin.

Kennedy nastínil perspektivu vyslání člověka na Měsíc ještě před koncem 60. let a NASA tuto vizi 20. července 1969 naplnila. Do roku 1972 na Měsíci přistálo dalších pět posádek.

Tento program je považován za největší úspěch NASA. Pak Američané Měsíc opustili a chtějí se na něj vrátit do roku 2020. Tentokrát na něm hodlají vybudovat základnu, jež by se stala odrazovým můstkem pro odvážnější misi, jejímž cílem má být Mars.

Mezitím – v 70. letech – se NASA zaměřila na vysílání vesmírných sond s výjimkou vesmírného setkání americké a sovětské posádky na oběžné dráze v roce 1975 (projekt Sojuz–Apollo).

Raketoplány končí, na novou loď se čeká

V následujícím desetiletí začala kontroverzní éra amerických raketoplánů se sedmičlennými posádkami a s možností dopravovat náklady na oběžnou dráhu. Levnější ani bezpečnější cesty do vesmíru však nepřinesly.

Naopak dvě jejich tragické havárie v letech 1986 (Challenger) a 2003 (Columbia) byly nejenom největšími katastrofami v dějinách vesmírných letů, ale v druhém případě došlo i ke zdržení výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde musely „zaskakovat“ ruské nákladní rakety Progress a posádky vynášet veteránské lodě Sojuz.

Raketoplány doslouží v roce 2010 a nové rakety ARES a moduly Orion mají být k dispozici až pět let poté. Po tu dobu tedy USA hrozí, že nebudou mít prostředek, jak dopravit své astronauty do vesmíru.

Zkoumání Marsu coby příští velké mety je nicméně v plném proudu. Od května sonda Phoenix na jeho povrchu pátrá po vodě a v červnu nabyli vědci přesvědčení, že v odebraných vzorcích horniny byl led.

Prezident Bush označil rok 2031 jako přibližnou časovou lhůtu, v níž by měla první lidská posádka vystoupit na „rudou planetu“.