„Kdyby umístili jaderné bombardéry na Kubě, myslím si, že bychom museli zůstat tvrdí a dát najevo, že je to něco, co překročilo hranice, co překročilo červenou linku vytýčenou Spojenými státy,“ komentoval generál pondělní článek listu Izvěstija. Ten naznačoval, že odvetou za umístění amerického radaru v ČR by mohlo být dislokování ruských jaderných bombardérů na Kubě.

Deník Izvestija se odvolával na blíže neupřesněný "vysoce postavený zdroj". Další, rovněž blíže neupřesněný "vysoce postavený" činitel ve štábu ruského strategického letectva dodal, že "jednání se vedou, ale jsou to jenom jednání".

Agentura Interfax v pondělí citovala další nejmenovaný "vojenskodiplomatický zdroj", podle něhož mohou ruské bombardéry při dálkových letech v Atlantiku případně využít jedno z kubánských letišť k doplnění zásob. Letiště už prověřili ruští odborníci. Nicméně nenaznačil, kdy by ruské bombardéry mohly na ostrově opravdu přistát.

Nebezpečí nové kubánské krize

Podle AFP ruská zmínka o Kubě připomíná americko-ruskou krizi z roku 1962, kdy hrozila jaderná válka kvůli ruskému rozmísťování atomových hlavic na ostrově. Diplomatický souboj nakonec vyústil ve stažení těchto zbraní z Kuby.

Mluvčí Bílého domu Dana Perinová reagovat přímo na článek Izvestijí nechtěla s tím, že jej nekomentovala ani ruská oficiální místa.

Výměna v čele USAF

Schwartz má nahradit náčelníka štábu USAF Michaela Moseleyho, který byl odvolán spolu s vrchním velitelem USAF Michaele Wynnem po aférách s jadernými zbraněmi, které nebyly dostatečně zajištěny. V důsledku toho vojáci omylem poslali na Tchaj-wan roznětky pro bojové hlavice a nad Spojenými státy létal bombardér s ostrými atomovými náložemi.