Tím se má snížit riziko pro civilní obyvatelstvo v případech, kdy lidé po nasazení těchto prostředků nacházejí v terénu kazety, jež nestačily explodovat. U dosavadních kazetových bomb totiž nastává situace, že po jejich otevření nad zemí a rozptýlení kazet do širokého prostoru nevybuchne deset až 40 procent těchto malých náloží a de facto tak vytváří minové pole. Pentagon chce navíc od června 2009 snížit zásoby dosavadních kazetových bomb.

Senátor za Demokratickou stranu Patrick Leahy Gatesovo nařízení kritizoval jako nedostatečné. „Nechápu, proč má být závazné až od roku 2018,“ zdůraznil.

Někteří experti ale vyjádřili pochybnosti, zda je možné vyvinout bombu tak, aby měla výbušnost 99 procent. Toho je prý možné docílit jen v laboratorních podmínkách, ale jen velmi těžko v nekontrolovaném prostředí, zejména v situacích, kdy kazety dopadnou do měkkého terénu nebo do větví stromů.

Koncem května se 111 zemí, včetně spojenců USA v NATO, dohodlo v Dublinu na zákazu kazetových bomb. Příslušná konvence má být podepsána 3. prosince v Oslu a do června 2009 ratifikována národními parlamenty.
USA, ale i Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Izrael se k dohodě nepřipojily. Jde o země, které vyrábějí kazetové bomby ve velkém, poznamenala agentura AP.
Podle amerického Kongresu použily USA v Afghánistánu v letech 2001 a 2002 více než 1200 těchto náloží, které obsahovaly celkem 250 tisíc kazet. Stejnou munici použili Američané také v Iráku a Kosovu. Plocha, kterou jedna kazetová bomba zahrne svou ničivou silou, je velká asi jako fotbalové hřiště.

.