EU sankce pozastavila v roce 2005, zcela však odstraněny nebyly. Úplné zrušení je symbolickým gestem, které je přesto úspěchem nové vlády Castrova bratra Raúla. Rozhodnutí unie kritizují přední kubánští disidenti. Raúl Castro podle nich neučinil žádné kroky k vytvoření otevřenější a demokratické společnosti. Kuba by si proto mohla z kroku vzít ponaučení, že nekompromisní diplomacie se jí vyplatí.

Před zrušením embarga varovaly unii i Spojené státy. Přes čtyři desítky let staré americké sankce, které se vztahují i na obchodní a jiné ekonomické oblasti, vůči Kubě trvá.

Evropská unie se snažila obnovit dialog s Havanou od předloňského odstoupení Fidela Castra ze zdravotních důvodů. Komunistický režim ale pokrok v rozhovorech odmítal, dokud nebudou sankce odstraněny.

Součástí původních sankcí EU zavedených před pěti lety bylo omezení diplomatických styků na nejvyšší úrovni a širší spolupráce s perzekuovanou opozicí. Od únorového nástupu Raúla Castra do prezidentského úřadu se za upuštění od sankcí zasazovalo zejména Španělsko. Země jako Švédsko či ČR však upozorňovaly, že se na Kubě udály spíš kosmetické změny, uvedla britská stanice BBC. Kuba navíc v uplynulých letech zaměřila zahraniční styky víc na státy jako Venezuela nebo Čína. Caracas jí dodává ropu, Peking od ní kupuje značné množství niklu.

Evropská mluvčí v Bruselu řekla, že EU nadále po Kubě požaduje propuštění politických vězňů a dodržování lidských práv. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dodal, že postoj unie vůči Kubě bude na tomto základě každoročně přehodnocován.