Verdikt soudci přijali v poměru pěti ku čtyřem hlasům. Ruší zákon z roku 2006, který zbavil právo podezřelých z terorismu stěžovat si na své uvěznění u civilního soudu.

Rozhodnutí je průlomové, přestože Nejvyšší soud už potřetí přiznal zadržovaným podobná práva. Současné rozhodnutí je ale první, které vynesl po předloňských volbách do Kongresu, kdy v něm republikáni ztratili většinu a už nemohou rozhodnutí zvrátit. Loni v dubnu o problému Nejvyšší soud odmítl o stížnosti jednat.

 Prezident George Bush prohlásil, že se rozhodnutím soudu bude řídit. "To neznamená, že bych s tím souhlasil... Hluboce se shoduji s odpůrci nálezu," poznamenal.

Nejvyšší soud začal v prosinci loňského roku řešit případy dvou z 305 zadržovaných, Alžířana Lachdara Bumediena, který byl v roce 2001 zadržen v Bosně, a Kuvajťana Fauzího Udy zatčeného v roce 2002 v Pákistánu. Odmítají zákon z roku 2006, podle něhož musejí nejprve stanout před vojenským tribunálem a až pak se mohou obrátit na civilní soudy.

Obhájci zadržovaných vždy tvrdili, že údajní teroristé mají právo se obrátit na civilní soudy s protestem, že jejich zadržování je v rozporu se zákonem. Je jim upíráno právo habeas corpus, podle něhož nemohu být zadržováni podezřelí bez soudního příkazu. Navíc mnozí jsou vězněni už šest let

Zákonodárný sbor v říjnu 2006 přijal zákon, který legalizuje existenci zvláštních vojenských soudů pro vězně z Guantánama, a zabránil jim obrátit se na americké soudy. Zákonodárci také přijali normu, která ruší právo habeas corpus pro cizí občany, které vláda považuje za "nepřátelské bojovníky". Zakazuje jim odvolávat se k civilní justici dříve, než případně stanou před vojenským tribunálem.

Nejvyšší soud kontra George Bush

Nejvyšší soud přitom zastával názor, že by zadržovaným na Gunatánamu habeas corpus neměl být upírán a prezident nemá právo nařídit "nepřátelským bojovníkům“, aby čelili vojenskému tribunálu.

V roce 2004 Nejvyšší soud už rozhodl, že federální soudy mají právo rozhodovat o stížnostech zadržovaných, přestože základna leží na Kubě, neboť i na ní platí americké právo. I tehdy rozhodnutí Nejvyššího soudu zvrátil Kongres, který tehdy ovládali republikáni.

Zákon, který upírá "nepřátelským bojovníkům" právo obrátit se na federální soudy, prezident George Bush označuje pilíř boje proti terorismu a dělal vše proto, aby zůstal v platnosti.