Během vyhodnocovaného období narostla míra násilností v Iráku i v Afghánistánu, kde se USA výrazně vojensky angažují. V těchto zemích došlo také na prodloužení doby individuálních působení misí z 12 na 15 měsíců. Právě v Iráku spáchala sebevraždu zhruba čtvrtina vojáků.

Celková loňská statistika 115 sebevražd představuje oproti předchozímu období 13procentní nárůst, napsala agentura AP.

„Příčinou je dlouhodobé nasazení daleko od domova, vystavení hrůzným scénám, snadná dostupnost zbraní, a samozřejmě silné pracovní vypětí,“ řekl plukovník Elspeth Ritchie.

Situace v ruské armádě je ještě horší

Ruská armáda má s fenoménem ještě větší problém, loni evidovala 341 sebevražd. Podle ochránců lidských práv i některých bývalých velitelů je vysoká míra sebevražd v ruské armádě zapříčiněna jednak široce zakořeněnou kulturou násilí a pak také nepořádky a nezájmem velitelů, důstojnického sboru i části generality o problémy a život obyčejných vojínů.

Rozsah šikany, kterou starší vojáci uplatňují vůči nováčkům, je prý alarmující a tisíce mladých mužů i jejich rodičů dělají každoročně vše, co mohou, aby se vojenské službě vyhnuly.

Polovina sebevražd v ruské armádě připadá na vojáky z povolání, jejichž služební podmínky jsou mnohem lepší než u vojáků základní služby. Celkový počet sebevražd vojáků v absolutním vyjádření sice proti předchozímu srovnatelnému období snížil, ale proporcionální podíl sebevražd na "nebojových" ztrátách vzrostl.