Prezidentovi se nezamlouvá ani případné přezkoumávání role zahraničních subvencí při udělení kontraktu na nákup leteckých tankerů a další zásahy zákonodárců. "Pokud by zákon v konečné podobě obsahoval některé z těchto ustanovení, prezidentovi poradci by ho doporučili vetovat," uvedl Bílý dům.

Nebylo by to Bushovo první veto zákona přijatého komorami, v nichž má většinu Demokratická strana. V březnu například nepodepsal zákon zakazující kontroverzní metody vyslýchání podezřelých, které kritika označuje za mučení. Loni zase opakovaně zamítl zákon o navýšení rozpočtu zdravotnictví.

Sněmovna se přetahuje se Senátem

Návrh zákona obdobný tomu, který čerstvě schválila Sněmovna prochází schvalováním i v Senátu. Pokud by každá komora Kongresu schválila svůj vlastní zákon o vojenských výdajích, museli by nastoupit vyjednávači, aby dohodli, v jaké podobě dostane prezident Bush zákon k podpisu.

Ve čtvrtek Senát schválil Bushovi 165 miliard dolarů (2,6 biliónu Kč) na války v Iráku a Afghánistánu, které mají pokrýt výdaje do ledna 2009. Sněmovna reprezentantů přitom minulý týden odhlasovala, že Bush na Irák a Afghánistán žádné další peníze nedostane.

O válečné výdaje sváděl prezident Bush loni s Kongresem tvrdý boj. Bílý dům původně požadoval pro další vedení válek v Iráku a v Afghánistánu 190 miliard dolarů (3,5 bilionu korun). Nakonec však republikáni v obou komorách Kongresu prosadili s částí demokratů mimořádné válečné výdaje v omezené výši 70 miliard dolarů, ale bez podmínky na ukončení bojových operací, kterou žádali zástupci Demokratické strany.