"Méně mě zajímá, co kdo nosí na klopě, než co má v srdci,“ odpověděl Obama ještě loni v říjnu, když se ho jeden z reportérů zeptal, proč nemá odznáček. Složitě vysvětloval, že jej nosil po útocích z 11. září, ale pak jej odložil po invazi do Iráku, protože válka se stala náhražkou skutečného vlastenectví.

Pak odznáčková epizoda utichla – až do letošního 15. dubna, kdy Obamovi odznáček nabídl účastník mítinku. To už na senátorovi ležel stín radikálních výpadů jeho bývalého pastora proti politice vlád USA, které vyznívaly protiamericky.

Obama ještě chvíli věc bagatelizoval: "Někdy jsem v kravatě, jindy ne, někdy mám odznáček, jindy ne… ,ale to nemá moc společného s tím, jak povedu zemi,“ řekl.

Proti Bushovu výroku se ohradil

Jako útok proti sobě si Obama vyložil čtvrteční vystoupení šéfa Bílého domu v izraelském parlamentu, kde George Bush přirovnal snahy mluvit s teroristy a radikály k těm, kdo se v předvečer války snažili usmiřovat Hitlera.

Obama loni v kampani vyslovil připravenost setkat se bez předběžných podmínek s činiteli Íránu, Severní Koreje a jiných zemí, které USA odsuzují za podporu terorismu, ale s představiteli radikálního palestinského Hamásu nedávno přímo jednal exprezident James Carter.

"Prezident dobře ví, že jsem nikdy nepodporoval jednání s teroristy a jeho mimořádná politizace zahraniční politiky a politika strachu nedělají nic pro ochranu Američanů a našeho pevného spojence Izraele,“ prohlásil v replice Obama.

McCain: Za mě válku vyhrajeme!

Republikánský prezidentský kandidát John McCain mezitím v ohijském Columbusu sliboval, že během svých prvních čtyř let v Bílém domě bude válka v Iráku vyhraná: "Do ledna 2013 Amerika uvítá zpět většinu vojáků,“ tvrdil.

Ze svého nedávného výroku, že vojáci USA zůstanou v Iráku třeba i sto let, bude-li to potřeba, což mu demokraté otloukli o hlavu, vykličkoval s tím, že i kdyby se jejich přítomnost protáhla na desetiletí, plnili by jen stabilizační roli jako v Německu, Japonsku či Jižní Koreji.