„Je to druhá velká kalifornská zlatá horečka. Volá nám spousta lidí, kteří odcházejí ze zaměstnání a hledají zlato jako hlavní job,“ citoval list Financial Times Rogera Haskinse z kalifornského Úřadu pozemkové správy. „Poptávka převyšuje nabídku,“ dodal s tím, že „zlato se stalo útočištěm, protože je spekulativní. Lidé je kupují jako pojistku pro budoucnost“.

Cena trojské unce zlata (31,1 gramů) se v březnu vyhoupla dokonce přes hranici jednoho tisíce dolarů (16 tis. Kč). Například v roce 1980 stála 785 dolarů (12 560 Kč). V Kalifornii vzrostla i komerční těžba a pozemkový úřad v prvním letošním čtvrtletí registroval 2 274 žádostí v porovnání se 132 ve stejném období před rokem.

Ve Zlatém pásu nazývaném rovněž Motherlode (Matka zlatých žil) je podle odhadů vytěženo jen pět až deset procent zlata. „Je ho tam pro ty lidi ještě požehnaně,“ tvrdí Haskins. Surové zlato má přitom až o 30 procent vyšší cenu, než okamžitá cena vykoupených výrobků.

Pověstná kalifornská zlatá horečka 19. století propukla 24. ledna 1848 nálezem tohoto kovu v Colomě. O ložiscích dokonce v prosinci téhož roku hovořil v Kongresu prezident James Polk.
Do oblasti se během sedmi let přihrnulo kolem 300 tisíc zlatokopů včetně desetitisíců z Evropy a Latinské Ameriky, kteří začínali prostým rýžováním říčního písku a až později se někteří z nich vybavili důmyslnějšími důlními zařízeními. Horečka a ruch, který způsobila, přeměnily tehdy ospalou osadu San Francisko ve vzkvétající město.
Pátrání po zlatě mělo tehdy i svou odvrácenou tvář: Indiáni se stali terčem vyhlazovacích nájezdů, umírali i hladem a zavlečenými nemocemi. Rasistické zákony rovněž vyhostily Latinoameričany a Číňany a jeden z každých 12 přistěhovalců, které přivábilo zlato, zemřel na následky nemocí a mimořádně vysokého stupně zločinnosti.