Víza pro české občany Kanada zrušila od 1. listopadu loňského roku. Od té doby se počet žádostí o azyl od českých občanů, ve velké většině od Romů, zvýšil na konci prosince 2007 na 83, zatímco v předchozím roce nežádal o azyl ani jeden Rom. V lednu letošního roku bylo zaznamenáno 45 dalších žádostí o azyl.

Tento vývoj podle Toronto Star vzbuzuje obavy, že by se mohla opakovat situace z roku 1996, kdy po zrušení cestovních omezení do Kanady přijely asi čtyři tisícovky českých Romů. Většina z nich tehdy získala status uprchlíka.

Tentokrát dala kanadská vláda podle listu neoficiálně na srozuměnou, že pokud by počet českých uprchlíků letos překročil hranici 580 případů, tj. zhruba dvě procenta všech předpokládaných žádostí o azyl, zavedla by prý vůči Čechům znovu vízovou povinnost.

Tento měsíc Kanada rozšířila skupinu zemí, s nimiž má bezvízový styk, o Maďarsko, Polsko, Slovensko a Litvu. Ve všech těchto státech kromě Litvy žije mnoho etnických Romů, kteří jsou ve východní Evropě i nadále vystaveni diskriminaci a sociální izolaci, napsal kanadský list.

Evropská unie tlačí na Kanadu, aby otevřela své hranice pro občany všech sedmadvaceti členských zemí a odstranila překážky, jež se týkají především východoevropských zemí.

Výkonný ředitel torontského centra pro romskou komunitu Paul St.Clair tvrdí, že registruje zvýšený počet telefonátů z východní Evropy, kdy se tazatelé chtějí dozvědět více o možnosti přicestovat do Kanady. "Když otevíráme hranice, otevíráme hranice. Nemůžeme stanovit limit, kolik uprchlíků může žádat u nás o pobyt," řekl St.Clair, jehož centrum má záznamy o zhruba 40 romských rodinách, které od listopadu loňského roku požádaly v Kanadě o azyl.

Kanadský přistěhovalecký úřad uvádí, že nynější status quo mezi Českem a Kanadou je založen jen na diplomatických ujištěních. "Neexistují žádné takzvané dvouprocentní sankce, ale je důležité si uvědomit, že vízová agenda je pravidelně vyhodnocována," řekla deníku mluvčí úřadu Danielle Norrisová.

Odstranění víz je z hlediska obchodu a turismu výhodné pro obě země, řekl listu český velvyslanec Pavel Vošalík s tím, že užití tzv. dvouprocentní hranice ke stanovení vstupních podmínek pro Čechy není férové. Vošalík zpochybnil i legitimitu romských žádostí o azyl s tím, že čeští občané mohou nyní svobodně cestovat i pobývat v Evropě, pokud si myslí, že jim jejich vlast neposkytuje odpovídající bezpečnost.

Kanada v současné době požaduje víza od jediných dvou členů EU, a to od Rumunska a Bulharska. Podle Norrisové je možným cílem imigrační politiky odstranění i této bariéry.

Problém neoprávněných českých žadatelů o azyl v Kanadě by měla vyřešit dohoda o bezpečné zemi původu, řekl 1. března český premiér Mirek Topolánek v Kanadě, když tam byl na oficiální návštěvě. Pokud by se počet českých žadatelů o azyl výrazně zvýšil a přesáhl určenou hranici, hrozilo by možná opětovné zavedení kanadských víz. Topolánek se toho ale neobává. Také česká diplomacie současnou situaci nepovažuje za alarmující.