Zadržen byl v lednu 2004 v Iráku, když američtí vojáci provedli razii ve městě Fallúdža na tržišti, kde se údajně obchodovalo se zbraněmi. Maktarí tam příležitostně pracoval v internetové kavárně. Vojenští zpravodajci jej ale považovali za vzbouřence a vsadili do věznice v Abú Ghrajb na předměstí Bagdádu, nechvalně proslulé tím, že v nich dozorci týrali a ponižovali vězně.

V Abú Ghrajbu byl Maktarí podle svých slov bit, zastrašován psy, dozorci mu bránili ve spánku, musel trávit dlouhé chvíle hlavou dolů zavěšen za nohy a trpěl podchlazením.

Po devítidenním vyslýchání v Abú Ghrajbu byl převezen do tajné věznice CIA v Afghánistánu, kde strávil tři měsíce. Také tam byl prý mučen a týrán, dlouhé dny trávil na samotce a dozorci rušili jeho spánek hlasitou hudbou či zvukovými efekty. „Vlastně to ani nebyla hudba, ale hluk, který vás měl zastrašit. Jako z hororového filmu,“ řekl Maktarí pracovníkům AI.

Koncem dubna 2004 byl s několika dalšími vězni dopraven do jiné „černé díry“, prý někde ve východní Evropě, kde byl zadržován v izolaci dalších 28 měsíců. Ani tady mu nikdo nesdělil žádné obvinění či podezření, proč byl zatčen. Neměl možnost kontaktu s žádným advokátem, příbuznými a ani s pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Za mříže putoval i ve své vlasti

Do styku se dostal výhradně jen s vyšetřovateli, lékaři, dozorci či jinými pracovníky amerického personálu. V létě 2006 pak CIA předala Maktarího Jemenu. I ve své vlasti byl však ještě vězněn a rovněž bez obvinění. Propuštění se dočkal až v květnu 2007.

„Případ Maktarího vrhá více světla na nezákonné praktiky Američanů ve ´válce proti teroru´,“ řekla Anna Fitzgeraldová z AI. „Ukazuje, jak se člověk stane obětí mučení nebo jak proti své vůli beze stopy zmizí, přičemž tato obvinění nebyla nikdy prozkoumána,“ dodala.

USA věznění Maktarího nepřiznávají. Avšak podle AI se detaily z Jemencovy výpovědi shodují se svědectvími jiných bývalých vězňů CIA.

V červenci 2007 americký prezident George W. Bush vydal nařízení, kterým zakázal týrání a nelidské či ponižující zacházení s osobami, které CIA podezřívá z podílu na terorismu. Nezakázal však provoz tajných věznic CIA, jejichž existenci v roce 2006 přiznal.