Článek
Komise analyzovala přes stovku výzkumných studií vztahujících se k nemocným veteránům z války z roku 1991. Únavou, bolestí svalů a kloubů, nespavostí, vyrážkami a dýchacími potížemi trpí třetina vojáků, kteří v zálivu působili.
Komise shledala spojitost jejich problémů s inhibitory acetylcholinesterázy - například s neutralizačním nervovým plynem, pesticidy proti koutuli, hmyzu sajícímu krev, či sarinem, jemuž mohli být vojáci vystaveni během likvidací zbrojních skladů.
Podle šéfky komise Beatrice Golombové z univerzity v San Diegu jsou někteří lidé k látkám choulostivější.
Golombová doplnila, že se její tým zabýval i psychologickými dopady na veterány ze zálivu. Tehdejší konflikt ale narozdíl od současného trval jen několik dní. „Zátěžové faktory na rozsah nemoci neměly vliv,“ řekla Golombová.
Nemocemi spojenými s válkou v Perském zálivu se v průběhu let zabývala řada výzkumných týmů. Všechny potvrdily zvýšenou pravděpodobnost onemocnění u vojáků, kteří ve válce sloužili. Mnohé z nich ale odmítly označení syndrom. Stejně tak vytrvale činí americké ministerstvo obrany. V roce 2004 bylo evidováno okolo 6000 veteránů trpících zdravotními potížemi. Stěžovali si zejména na únavu, stres, ztrátu paměti, změny nálad, neschopnost koncentrace, sexuální problémy. Zaznamenány byly i případy rakoviny a potíže s motorikou. Veteráni se domnívají, že příčinami jejich potíží jsou očkování, práce s chemickými látkami a zbraněmi.