Uribe řekl, že požádá soud, aby Cháveze obvinil z „financování genocidy“.

Podle šéfa kolumbijské policie daroval loni venezuelský prezident rebelům 300 miliónů dolarů a v průběhu devadesátých let minulého století od nich přijal okolo 150 000 dolarů. Dokazují to podle kolumbijské strany záznamy ze tří počítačů, které vojáci zabavili při sobotním útoku na povstalecké pozice.

Zásah vyvolal největší diplomatickou roztržku mezi Kolumbií a jejími sousedy Ekvádorem a Venezuelou. Uskutečnil se totiž na ekvádorském území. Byl při něm mimochodem zabit jeden z vůdců rebelů Raúl Reyes.

Ekvádor i Venezuela odvolaly z Bogoty své velvyslance, vyhostily ze svých metropolí kolumbijské a k hranicím poslaly armádu.

Kolumbie nařkla z napojení na FARC také hlavu Ekvádoru Rafaela Correu. Organizace bojuje převážně v Kolumbii přes čtyři dekády za spravedlivější přerozdělení majetku. Své aktivity financuje převážně z obchodu s kokainem. V minulosti zadržovala stovky lidí, z nichž mnozí byli političtí představitelé, a žádala za ně výkupné.

Rukojmí povstalců z FARC

Podle odhadů kolumbijského prezidenta Álvara Uribeho vzbouřenci celkem zadržují až 750 rukojmích, většinou kolumbijských vesničanů. Výkupné za zajatce a obchod s drogami jsou přitom hlavním zdrojem financování aktivit těchto ultralevicových jednotek, které USA, Evropská unie a Bogotá uvádějí na svých seznamech teroristických organizací.

Kolumbie tvrdí, že se rebelové snažili od Ekvádoru a Venezuely nakoupit uran.

Ekvádor si stěžuje, že kromě toho, že se sobotní zásah uskutečnil na jeho území, znamenal též zmaření dalších jednání s povstalci o propuštění bývalé kolumbijské kandidátky na prezidenta Ingrid Betancourtové. Prezident Rafael Correa tvrdí, že jeho vláda byla blízko dohodě o propuštění Betancourtové a dalších rukojmí. Betancourtová se nachází v zajetí povstalců šest let.

Nabídku zprostředkovat smírčí jednání mezi zeměmi už vyslovily Chile, Mexiko i Brazílie. Na úterý bylo rovněž svoláno zvláštní zasedání Organizace amerických států.

 foto: Novinky/Google Maps