Článek
Žádný z prezidentských kandidátů podle Nadera nenabízí způsoby, jak čelit zločinnosti ve společnosti, vzrůstajícím zbrojním nákladům Pentagonu a jak podporovat práva odborů.
Nader není na americké politické scéně nováčkem. Ve Spojených státech, kde politiku ovládají demokraté a republikáni, se jako třetí kandidát zúčastnil prezidentských voleb i při dvou posledních kláních.
V roce 2000 Nadera demokraté obvinili, že jeho kampaň stála Alberta Gorea vítězství. V hlasování na Floridě, které se v konečném důsledku ukázalo při minulých prezidentských volbách klíčové, Nader získal asi půl procenta hlasů. Při těsnosti hlasování to podle demokratů byly právě ty hlasy, které do Bílého domu pomohly Georgi Bushovi.
Nader, jemuž bude ve středu čtyřiasedmdesát, tvrdí, že sama jeho kampaň za ochranu životního prostředí, za bezpečnost práce a proti zájmům velkého kapitálu ospravedlňuje jeho kandidaturu.
Favorita na demokratickou nominaci Baracka Obamu Nader obvinil z toho, že své původní nejlepší pohnutky už podrobil autocenzuře. Obama na adresu Nadera před tím řekl, že má o své vlastní práci snad až přemrštěně vysoké mínění. Pokud jde o favorita v táboře republikánů Johna McCaina, Nader ho označil za "kandidáta pro věčnou válku".
V prezidentských volbách v roce 2000 Nader získal 2,7 procenta hlasů a v roce 2004 to bylo pouhých 0,3 procenta hlasů.
| Postrach velkého byznysu Ralph Nader znovu na scéně |
|---|
| Nader je nesmiřitelným kritikem korporací, které podle něj třímají příliš mnoho moci, a tak podkopávají fundamentální americké hodnoty demokracie a lidských práv. Pomohl vzniku mnoha vládních i nevládních organizací, z nichž nejznámější je Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). |
| Ve volbách v roce 2000, kdy kandidoval za zelené, dokázal Nader získat téměř tři milióny voličů, tedy 2,7 procenta hlasů. Ty pak chyběly demokratům především na Floridě. Demokraté jej proto viní z toho, že kvůli němu prohrál Al Gore těsný zápas s Bushem o Bílý dům. V posledních volbách v roce 2004 získal jako nezávislý kandidát 0,3 procenta. Do prezidentského klání poprvé vstoupil v roce 1992, kdy se účastnil primárek v New Hampshiru, o čtyři roky později získal s podporou Strany zelených asi jedno procento hlasů. |
| Do širšího povědomí veřejnosti se Nader dostal v 60. letech. Tehdy vyšla jeho kniha Unsafe at any speed (Nebezpečný v jakékoli rychlosti), která usvědčila velké automobilky z vědomého přehlížení nedostatečné bezpečnosti vozidel. Kongres se pak usnesl na několika zákonech, které zachránily před možnou smrtí mnoho automobilistů. |
| Svou rozsáhlou činností Nader zasahuje do mnoha oborů, ať jde o spravedlivější daně, demokratická pravidla v odborech či znečišťování vody a ovzduší. Postupně dosáhl neobyčejného věhlasu, který ještě rozšířil mnoha knihami na nejrůznější témata. |
| Rodák z Connecticutu (narozen 27. února 1934) v roce 1955 absolvoval univerzitu v Princetonu a v roce 1958 právnickou fakultu Harvardovy univerzity. |
| V soukromí si Nader počíná velmi skromně. Léta žil v pronajaté garsonce v centru Washingtonu a nevlastnil ani auto. Podle prohlášení o majetku, které podal federální volební komisi v roce 2000, disponoval asi čtyřmi milióny dolarů, částečně uloženými v akciích a částečně ve fondech společnosti Cisco Systems. |
| "Angažovat se ve veřejném zájmu je tvou povinností," cituje často heslo svého otce, který se do USA přistěhoval z Libanonu. A přátelé mu přezdívají "nejtvrdohlavější muž Ameriky." |