„Zůstáváme připraveni a odhodláni asistovat a pomáhat Pákistáncům s dalším tréninkem a při společných bojových operací, budou-li si to přát,“ řekl ministr na tiskové konferenci s tím, že mu není známo, že Pákistán takový požadavek vznesl . „Je to ale předmětem jednání,“ dodal.    

Gates oznámení učinil v době, kdy Pákistán čelí sílícím útokům islámských militantů zejména při afghánských hranicích. Prezident Parvíz Mušaraf a další představitelé Pákistánu přesto v minulosti opakovali, že to bude pákistánská armáda a nikoliv americká, která se postaví bojovníkům blízkým hnutí Tálibán a síti al-Kajdá.  

„Pákistán je suverénní zemí, která má naprosté právo rozhodnout, zda na jeho území budou operovat zahraniční síly nebo ne. Budeme dál spolupracovat a jednat a neuděláme nic bez vzájemného souhlasu,“ dodal k tomu Gates.

Američané nemusí být vítáni
Analytici upozorňují, že přítomnost oddílů USA by mohla v mnoha Pákistáncích vyprovokovat protiamerické nálady. „Jejich přítomnost by zřejmě destabilizovala Pákistán ještě víc, než je tomu za stávajícího stavu. Pomoc při cvičeních je to nejlepší, co mohou USA udělat,“ řekl Frederick Barton z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Proti přítomnosti amerických vojsk u pákistánsko-afghánské hranice se postavil i kritik prezidenta Parvíze Mušaraf, opoziční lídr Imran Khan.

Jestliže by došlo na pomoc Američanů při výcviku pákistánských vojáků, byl by k tomu podle Gatese vyčleněn jen nízký počet armádních příslušníků. Náklady na případné nové programy by navýšily balík finanční pomoci 750 miliónů dolarů, které v současnosti USA Pákistánu poskytují.