V prvním hlasování získala Česká republika 91 ze 186 platných hlasů, chorvatskou kandidaturu podpořilo 95 států. Ve druhém kole pak podpora české kandidatury klesla o deset hlasů, zatímco ve prospěch Chorvatska hlasovalo 106 zemí. Potřebná většina byla 125 hlasů.

Česká republika stáhla svoji kandidaturu poté, co se ke stejnému kroku odhodlala Dominikánská republika ve prospěch Kostariky, uvedl zpravodaj České televize. Nechtěla prodlužovat volbu ve chvíli, kdy diplomacie vyhodnotila situaci jako beznadějnou. V prvním kole byly zvoleny Libye, která dostala 178 hlasů, Vietnam, jenž dostal 183 hlasy a Burkina Faso se 185 hlasy.

Podpora se rozplynula

"Očekávali jsme v prvním kole zhruba o třicet hlasů více. Bylo zřejmé, že kdo dostane v prvním kole většinu, má výhodu v kole druhém," řekl vicepremiér Martin Bursík České televizi. V konzultacích se podle něj ukázalo, že i státy, kterým ČR pomáhá s rozvojovou pomocí, se raději rozhodly pro Chorvatsko. Svou roli podle něj sehrála i Čína, která jako stálý člen rady vystupovala proti české kandidatuře.

"Bylo evidentní, že řada zemí si v Radě bezpečnosti nepřeje další silnou zemi EU a NATO. Tento postup je obvyklý a určitě nás nepoškodil, naopak," uvedl k premiér Mirek Topolánek.

Praha i Záhřeb usilovaly o pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na roky 2008 a 2009.

Neúspěch české kandidatury je překvapením. Čeští diplomaté předpokládali, že v prvním kole dostane Česká republika více hlasů než Chorvatsko, i když neočekávali většinu potřebnou ke zvolení. Šance na zisk místa v Radě bezpečnosti popisoval necelý den před volbami český velvyslanec při OSN Martin Palouš jako "lepší než 50 na 50".

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka jde o důsledek pasivní zahraniční politiky vlády. Za výsledek je podle něj odpovědný vedle Topolánka i vicepremiér Alexandr Vondra a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Je to důkaz jejich neschopnosti," dodal Paroubek, podle něhož se po loňské výměně vlády nikdo z vládních politiků o kandidaturu nestaral.

ČR už v Radě bezpečnosti zasedala

Česká republika už v RB zasedala v letech 1994 a 1995, naopak Chorvatsko má o tuto funkci zájem poprvé.

V pondělí kandidaturu své země na půdě světové organizace podpořili předseda české vlády Mirek Topolánek a vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík.

Již koncem září se stejným cílem jednali v OSN prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Při lobbování pomáhalo v New Yorku i pět českých velvyslanců, kteří mají buď zkušenosti z práce v OSN nebo mají těsné kontakty v částech světa, odkud Česká republika potřebuje získat podporu.

Členství v Radě znamená prestiž

Rada bezpečnosti má 15 členů, Čína, Británie, Francie, Rusko a USA, mají stálé místo s právem veta. Zbylých deset členů je nestálých. Každý rok se jich volí pět s mandátem na dva roky.

Další rok v RB OSN mají před sebou ještě Belgie, Indonésie, Itálie, Jihoafrická republika a Panama. Radu naopak koncem roku opustí Ghana, Konžská republika, Katar, Peru a Slovensko.

Členství v RB je prestižní záležitostí a znamená, že i malá země, jakou je ČR, se může zviditelnit. Má také možnost spolupodílet se na rozhodování největší mezinárodní organizace. Hlas velkých a malých států má v Radě stejnou váhu.