Hlavní obsah

V exportu zbraní i vojenských výdajích vedou USA

Právo, DPA, ČTK, roš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spojené státy loni vynaložily zdaleka nejvíc na vojenské výdaje a vedou i žebříček vývozců zbraní. Druhé v exportu je Rusko. Uvádí to právě vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), podle níž se ve světě na zbrojení vydalo o 3,7 procenta víc než rok předtím - 1,2 biliónu dolarů (23,8 bil. Kč).

Článek

USA se na vojenských výdajích s 528,7 miliardy dolarů podílejí bezmála 60 procenty, zatímco Rusko je až na sedmém místě s 34,7 miliardy (tři procenta) za druhou Británií, Francií, čtvrtou Čínou, jež předstihla Japonsko (49,5 mld.) a Německem.

Analýza konstatuje, že americká vojenská angažovanost v Iráku zatížila povinnosti světového společenství a její spojování s bojem proti terorismu brzdilo mezinárodní úsilí proti této hrozbě.

Naproti tomu snaha Ruska obnovit svůj mezinárodní vliv i využitím energetiky jako nástroje vede podle SIPRI Evropu k větší součinnosti, přičemž na kontinentu se začíná rýsovat nová hranice mezi "rozšířeným Západem" a méně rozvinutými zeměmi východní Evropy.

Prodej zbraní v letech 2002-6 vzrostl o polovinu. USA se na něm podílely 30,2 a druhé Rusko 28,9 procenty. S odstupem následuje evropská "trojka" Německo, Francie a Británie, nicméně EU jako celek má na vývozu zbraní pětinový podíl.

Největšími dovozci zbraní byly loni naopak Čína a Indie, přičemž západní dodávky arabským zemím Zálivu podle SIPRI daleko převýšily ruský prodej Íránu.

Výroční zpráva shrnuje, že ve světě je nyní 1700 tun vysoce obohaceného uranu a 500 tun separovaného plutonia, jež by stačily k výrobě více než 100 tisíc jaderných náloží. Takových hlavic včetně rezerv a komponentů je nyní celkem 26 tisíc.

Hlavic v bojové pohotovosti je méně: USA jich má podle SIPRI 5045, Rusko 5614, Francie 348, Británie 160, Čína 145, Izrael 100, Pákistán 60 a Indie 50.

Nová bomba ukázkou síly

V úterý oznámený test ruské vakuové bomby, jež je menší, ale čtyřikrát silnější než americká, je podle agentury Reuters nejnovější ze série politických tahů Moskvy, jimiž se prezident Putin snaží obnovit pozici své země na mezinárodní scéně.

Organizace monitorující dodržování lidských práv - Human Rights Watch - šéfa Kremlu vyzvala, aby tento druh zbraní, jenž má silou účinky srovnatelné s jadernými, avšak nezamořuje prostředí, nepoužíval.

Spojené státy už použily termobarické (aerosolové) bomby fungující na obdobném principu proti organizacím al-Kajda a Tálibánu v horách Afghánistánu, informovala agentura.

Zástupce náčelníka ruského generálního štábu Alexander Rukšin prohlásil, že nová bomba "umožní zajistit bezpečnost našeho státu a bojovat proti mezinárodnímu terorismu za jakýchkoli okolností a v kterékoli části světa".

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám