Článek
Osmatřicetiletý Belbacha je držen v železné cele bez oken v táboře č. 6, nejvíce nevlídné části věznice. Není mu dovoleno komunikovat s ostatními vězni, může jen dvě hodiny denně cvičit. "Říká, že jeho cela je jako hrob. I když to zní šíleně, raději by ale v těchto podmínkách zůstal, než by se vrátil do Alžírska. Má hrozný strach, co by se mu tam mohlo stát," řekl jeden z jeho právníků.
Belbacha, jenž původně pracoval jako účetní pro státní ropnou společnost, uprchl z rodné země v roce 1999 v době vrcholící občanské války mezi vládou a Ozbrojenou islámskou skupinou (GIA). Poté, co byl povolán do armády, začali mu a jeho rodině islamisté, kteří během 90. let zabili tisíce státních zaměstnanců, vyhrožovat smrtí. Belbacha se odstěhoval nejprve do Francie a pak do Británie, kde požádal o azyl.
Pak byl podle vlastních slov v červenci 2001 přesvědčen kamarády k cestě do Pákistánu za účelem studia náboženství. Tehdy se dostal také do Afghánistánu, z něhož se vrátil poté, co do země vnikli v říjnu 2001 Američané. Týž rok v prosinci jej měli zajmout pákistánští vesničané a později jej předat úřadům za vypsané prémie.
Postižení Guantánamem
Američané jej kvůli podezření z napojení na afghánské radikální hnutí Tálibán nejprve transportovali do tábora poblíž Kandaháru a později na Kubu. Letos v únoru byl obvinění zbaven.
Belbacha se domnívá, že "pečeť Guntánama mu přesto zůstává a úřady v Alžírsku na něj v případě vydání budou pohlížet jako na teroristu. "Je to bizarní situace. Vždyť z Alžírska odešel právě proto, že mu vyhrožovali islámští teroristé," říká jeho právník, který žádá Británii, aby jeho klienta přijala. Londýn to ale odmítá s tím, že Belbacha není britským občanem.
V americké věznici Guantánamo bylo od jejího otevření v roce 2002 drženo 750 osob. V současnosti je v komplexu vězněno 360 lidí.