Přistání mělo proběhnout už ve čtvrtek, NASA jej kvůli špatnému počasí na Floridě odložila. Mraky se ale nerozptýlily ani v pátek, vědci proto rozhodli, že raketoplán přistane na západní základně.

Motory raketoplánu se zažehly ve 20:43 středoevropského času. Přibližně o 25 minut později vstoupil do atmosféry.

Raketoplán přistává jako kluzák bez motorů. Nejdříve se kosmický koráb zbrzdí o husté vrstvy atmosféry, kde se zbaví kinetické rychlosti ve formě tepla. Poté provádí sérii prudkých náklonů ze strany na stranu. Dráha raketoplánu tak připomíná písmeno "S". Vše řídí počítače, kapitán Frederick Wilford Sturckow převzal pilotáž až krátce před přistáním. Raketoplán přistává 20x rychleji a 7x strměji než klasické letadlo.

Na palubě Atlantisu bylo při návratu osm členů posádky. Na Zemi se po půl roce vrátila Sunita Williamsová.

Mise se ale neobešla bez problémů. Po startu byla nalezena odchlípnutá část izolace na zádi raketoplánu a astronauti museli tuto závadu z preventivních důvodů opravit, i když životy posádky neohrozila. [celá zpráva]

Raketoplány doslouží za tři roky

Podle současného plánu čekají Atlantis již jen dva lety do vesmíru. V prosinci letošního roku má k ISS dopravit evropský vědecký modul Columbus a v září 2008 podnikne pátou a poslední servisní mise k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Další mise k ISS do roku 2010 obstarají raketoplány Endeavour a Discovery. V roce 2010 mají raketoplány, létající od roku 1981, svůj provoz ukončit.