"Prezident nemá moc nařídit armádě zadržet Marrího na neurčitou dobu," uvedla soudkyně Diana Gibbon Motzová. Podle ní nemá vláda pravomoc zadržovat Marrího jako nepřátelského bojovníka ve vojenské věznici, protože se na to nenašly důkazy. Musí být souzen jako civilista. Vrátí se proto před federální soud.

"Jako ostatní obvinění z teroristických činů v této zemi, počínaje atentátníky z Oklahoma City až po přeživší spiklence z 11. září, se vrátí Marrí před civilní žalobce, kteří ho budou žalovat z kriminálních činů, a jestliže bude odsouzen, bude potrestán," uvedl soud a dodal, že vláda nemůže nařídit zadržení Marrího ve vojenské věznici.

Vláda se snažila, aby byl Marrí souzen podle zákona, jímž byl v roce 2006 zřízen vojenský tribunál. Ten má soudit nepřátelské bojovníky ještě před tím, než se mohou obrátit na civilní soud. Rozhodl habeas corpus.

Marrího zadrželi v roce 2001

Marrí byl viněn, že pomáhal atentátníkům z 11. září usadit se v USA a že byl cvičen v táboře vedeném al-Kajdou, kde se setkal i s Usámou bin Ládinem. Navíc údajně falšoval kreditní karty a lhal FBI, za což byl obžalován před soudem v Illinois.

Marrí byl zadržen tři měsíce po 11. září a jako jediný "nepřátelský bojovník" byl zadržován na území USA. Ve věznici námořnictva strávil čtyři roky.

Prezident není nad zákonem

"Je to velké vítězství," uvedl Marrího advokát Jonathan Hafetz.

Rozhodnutí soudu ocenily i organizace hájící lidská práva: "Toto rozhodnutí připomíná, že prezident, bez ohledu na to, kdo jím je, nestojí nad zákonem," uvedla Jennifer Daskalová z organizace Human Rights Watch.

Zatím ale není jasné, zda rozhodnutí soudu ovlivní nějak osud lidí zadržovaných na Guantánamu, jímž je bráněno obrátit se na federální soudy a musejí čekat na rozhodnutí loni ustaveného a velmi pomalu pracujícího vojenského tribunálu, jenž byl zpochybněn Ústavním soudem.