V čele žebříčku stojí Norsko. Na opačném konci pak figuruje Irák, v poslední pětici jsou také Rusko a Izrael.

Australský filantrop Steve Killelea, sponzor projektu, prohlásil, že státy v čele žebříčku nabízejí zemím na konci "naději, že na konci tunelu, který dnes vypadá velmi temně, může být světlo". Index ukazuje, že klíčovými pro vnitřní mír je výše příjmů, vzdělání a úroveň vnitřní integrace.

Autoři pojali seznam jako "budíček pro politiky celého světa". Podle tibetského dalajlamy může nový index přispět k tomu, aby se země zaměřily na faktory schopné posílit jejich vnější i vnitřní mír. Kromě dalajlamy podpořil vypracování indexu i jihoafrický biskup Desmond Tutu, bývalý americký prezident Jimmy Carter a jordánská královna Núr.

Žebříček vznikl na základě 24 kritérií, k nimž patří nejen vojenské výdaje a počet úmrtí v ozbrojených konfliktech, nýbrž i počet vězněných, množství vražd a sebevražd či demokracie a úroveň vzdělanosti.

Na nízkém umístění se podílí i počet sebevražd či vězňů

Nízké umístění USA je dáno nejen jejich vysokými vojenskými výdaji a ozbrojenými zásahy v zahraničí, ale i vysokým počtem sebevražd a vězněných. Ve třísetmiliónových Spojených státech se počet vězňů odhaduje na dva milióny - v přepočtu na počet obyvatel je nejvyšší na světě. Rusko se zařadilo téměř na konec kvůli válce v Čečensku, terorismu, vysokému počtu vražd, rozsáhlé zločinnosti a počtu vězňů (je v tomto ohledu hned za USA).

Většina evropských států figuruje v horní polovině seznamu daleko před USA. Česko zaujímá třináctou příčku, Rakousko desátou, Slovensko sedmnáctou, Německo dvanáctou. Jiné velké země jsou na tom hůř: Francie je 34., Británie 49., Čína 60., Indie 109.