Článek
Klausův mluvčí se v pondělí k žádosti amerických kongresmanů nechtěl vyjádřit; Hrad prý vydá prohlášení v úterý.
Klaus oproti Goreovi nezastává názor, že lidská činnost se na vývoji klimatu zásadně podílí. Soudí, že není třeba opouštět současné politické rámce, a doporučuje nižší spotřebu fosilních paliv a omezení jejich dovozu ze vzdálených zemí. Lidé, kteří volají po změně politiky v boji proti globálnímu oteplování, podle Klause pouze předstírají, že podporují ochranu životního prostředí, zatímco ve skutečnosti se řídí politickou agendou.
"Environmentalismus je náboženství", které se snaží změnit lidské chování a ekonomický systém, uvedl prezident nedávno na přednášce ve Washingtonu.
Gore tvrdí, že je nejvyšší čas změnit chování lidí, aby se předešlo vážným ekologickým důsledkům. Tomuto tématu věnoval svoji dlouhodobou kampaň, z níž vzešla kniha a posléze dokumentární film Nepříjemná pravda, který byl koncem února oceněn Oscarem za nejlepší dokumentární snímek.
USA odmítají přistoupit ke Kjótskému protokolu
Kongresmani Klausovi napsali, že jeho "pohled na politické, ekonomické a morální aspekty debaty o klimatických změnách může být užitečný při naší snaze posoudit možný dopad nařízení vztahujících se ke klimatickým změnám, která se připravují ve Spojených státech, na hospodářský prospěch občanů a na schopnost přispět k budoucí ekonomické vitalitě a zavádění nových postupů v USA a zahraničí".
Výbor, který Klause oslovil, má hlavní slovo při sněmovním projednávání zákonů týkajících se energetické politiky a problematiky klimatických změn. Jeho členové chtějí, aby jim Klaus mimo jiné řekl svůj názor na podíl člověka na klimatických změnách, na tempo a důsledky klimatických změn a na význam regulace emisí skleníkových plynů.
Dále ho žádají o stanovisko k prodeji limitů škodlivých plynů (politika cap-and-trade), zejména v souvislosti s možným snížením hrozeb změn podnebí a se schopností jim v budoucnosti čelit. Kongresmani se Klause rovněž dotázali na jeho postoj k morálnímu závazku vyspělých zemí vůči rozvojovým, tedy zda by měly vyspělé země zásadně omezit emise, zatímco rozvojové země by pokračovaly v jejich zvyšování bez omezení.
Americká administrativa dlouhodobě odmítá přistoupit ke Kjótskému protokolu, který stanovuje limity emisí skleníkových plynů způsobujících podle některých názorů změny podnebí. Jedním z hlavních amerických argumentů je stanovisko, že Spojené státy by jako nejvýkonnější ekonomika světa byly limity vážně postiženy, zatímco jiné hospodářsky zdatné státy, jako je například Čína, Indie nebo Brazílie, se limity nemusejí nechat omezovat. Demokratická většina v Kongresu USA by ovšem mohla tento přístup přehodnotit.