Incident se odehrál 28. března 2003 - sedmý den invaze - asi 40 kilometrů severně od jihoirácké Basry a hrozí diplomatickou dohrou mezi Londýnem a Washingtonem. Pentagon dosud držel okolnosti pod pokličkou a britské ministerstvo obrany se dovolává závazku mlčenlivosti o amerických záznamech.

Manželce zabitého Hulla podle deníku The Sun ministerstvo dokonce sdělilo, že žádný záznam neexistuje. Britskému ohledávači mrtvých, který video zhlédl, Pentagon zakázal použít jej před soudem. "Záznam se musí dostat ven," citoval list amerického důstojníka, který patrně materiál redakci předal.

Piloti proudových A-10 vybavených protitankovými kanóny, známí jen volacími znaky POPOV 36 a POPOV 35, zatím zůstávají nepotrestáni. Podle deníku The Sun šlo o podplukovníka a majora v záloze, kteří předtím nebyli v bojové akci.

Měli vyhledávat dělostřelecké a raketové palebné posty Saddámovy 6. obrněné divize. Naváděli je předsunutí letečtí operátoři námořní pěchoty USA působící v sestavě britských jednotek.

Transportéry Britů byly jasně označeny

Konvoj čtyř britských transportérů zahlédli asi pět kilometrů západně od iráckých armádních vozidel. Britové byli v zóně, v níž měli piloti zakázáno střílet. Příslušnost vozidel k invazním silám signalizovala jak oranžová plachta, tak termální reflektory i britské vlajky.

Když se zbrklí piloti ptali řídicího střediska na přítomnost koaličních sil kolem Iráčanů, nezmínili západní směr. Uvedli však, že na vozidlech, která vypadaly jako irácké ZILy,  je oranžové označení koaličních sil.

Řídicí středisko jim však zopakovalo, že v daném prostoru žádní kolaiční vojáci nejsou a tak oba bitevníky opakovaně zaútočily. Cílem jednoho byl 18letý Chris Finney, který z hořícího transportéru odvysílal nouzový signál. Pár minut poté se piloti dozvěděli o svém omylu. "Jdeme do basy, frajere," zakřičel do éteru jeden z nich při návratu na základnu.