Hlavní obsah

Clintonová učinila první krok k prezidentské kandidatuře

NEW YORK

Demokratická senátorka Hillary Clintonová učinila první obecně očekávaný oficiální krok ke své kandidatuře v prezidentských volbách, které jsou v USA plánovány na listopad 2008. Manželka někdejšího amerického prezidenta Billa Clintona by se tak mohla stát první ženou v čele Bílého domu.

Článek

Clintonová v sobotu informovala o zřízení nadačního výboru, které jí umožní získávání finančních prostředků pro budoucí volební kampaň a které je prvním krokem uchazečů k oficiální kandidatuře.

"Zřizuji nadační výbor, ale nezahajuji tím pouze kampaň, zahajuji diskusi s vámi, s Amerikou... Debatujme. Konverzace ve Washingtonu byla v poslední době trochu jednostranná, nemyslíte?" podotkla senátorka, která byla v listopadu v New Yorku znovuzvolena do Senátu na své druhé funkční období.

Oznámení Clintonové, přicházející několik dní po ohlášení kandidatury dalšího demokratického senátora Baracka Obamy, jenž by se zase mohl stát prvním americkým černošským prezidentem, vytváří zatím nejrozmanitější pole uchazečů o funkci hlavy Spojených států.

Clintonová je favoritkou mezi demokraty

Devětapadesátiletá Clintonová je považována za favoritku mezi demokratickými kandidáty, v nominačním souboji Demokratické strany by měli být jejími největšími soupeři právě Obama a uchazeč o viceprezidentský úřad po boku prezidentského kandidáta Johna Kerryho před dvěma lety, bývalý senátor John Edwards. Guvernér státu Nové Mexiko Bill Richardson, který by se v případě vítězství stal prvním hispánským prezidentem, se chystá o svých plánech informovat v neděli, uvedla agentura AP.

"Po šesti letech (vlády prezidenta) George Bushe je načase obnovit naděje Ameriky," prohlásila Clintonová na videozáznamu, v němž na úvod své předvolební kampaně vybízí voliče, aby s ní zahájili dialog o zásadních otázkách, jako je zdravotnictví, sociální zabezpečení, energetika či válka v Iráku.

Demokratická kandidátka v současné době stále častěji kritizuje vedení války v Iráku a nedávno vyzvala ke stanovení maxima počtu amerických vojáků v této zemi na asi 140 000. Někteří lidé jí ale nemohou zapomenout, že v roce 2002 hlasovala pro vyslání armády do Iráku, poznamenala agentura Reuters.

Spojenci demokratické senátorky vyzdvihují především její inteligenci, velké zkušenosti, etiku práce i její oblibu mezi ženami a mladšími voliči. Kritikové naopak tvrdí, že je příliš zatížena minulostí související s prezidentským úřadem jejího manžela (1993-2001) a že voliči si ji nejvíce pamatují pro její katastrofální pokus o reformu zdravotnictví v roce 1993 a za to, jak stála při svém muži po jeho manželské nevěře.

Šance mají i jiní kandidáti

V táboře republikánů se nejčastěji zmiňují jména senátora za Arizonu Johna McCaina a bývalého newyorského starosty Rudolpha Giulianiho. Dnes svou kandidaturu ohlásil padesátiletý republikánský senátor Sam Brownback, který se bude spoléhat především na konzervativní, křesťanské pravicové voliče. Prioritou bude pro tohoto známého odpůrce potratů a homosexuálních sňatků prý boj za obnovu významu rodiny a kulturních hodnot země.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám