Stala se tím nejmocnější ženou Ameriky, třetím nejvyšším ústavním činitelem - po prezidentu Georgi W. Bushovi a jeho zástupci Dicku Cheneym. Současně bude jejich protiváhou i jako momentálně nejvyšší činitelka Demokratické strany.

"Spojme se v prvních sto hodinách, abychom učinili tento Kongres nejčestnějším a nejotevřenějším v dějinách," prohlásila Pelosiová s odvoláním na plán prosadit v prvních čtyřech dnech opatření proti korupci zákonodárců.

"V ničem se Američané nevyslovili jasněji pro potřebu nového směru jako v Iráku. Odmítli otevřený závazek vést válku bez konce," zdůraznila.

Předvečer triumfálního převzetí otěží v obou komorách Kongresu demokraty poznamenala důrazná výzva novopečené republikánské menšiny zakotvit její základní práva.

"Předkládáme zákon práv menšiny, který zajistí, že všechny strany budou chráněny, že spravedlivost a otevřenost budou většinou opravdu zaručeny," řekl republikánský nováček Patrick McHenry.

Novináři však poslance zasypali otázkami, co bránilo republikánům, aby totéž zaručili demokratům, když obdobný požadavek v roce 2004 vznesla právě Pelosiová. McHenry se bránil tím, že je nový.

Demokraté ve Sněmovně disponují 233 hlasy proti 202 a v Senátu těsnou většinou 51:49, kterou ztratí, pokud se senátor Tim Johnson nezotaví z nedávné mozkové příhody. Ve Sněmovně je povede rival Pelosiové Sten Hoyer a v Senátu Harry Reid.

Už v únoru půjde o peníze na válku

Šestašedesátiletá Pelosiová ze San Franciska, která se dala na politiku, až když jí bylo 47 a její děti odrostly, však už dala nedávno najevo, že prezidentově straně nedovolí, aby rozmělnila legislativní agendu, na jejíž první místo zatím staví úsilí přehradit vliv lobbistů v Kongresu.

Týž den však skončila fiaskem první tisková konference, na níž měl být tento záměr představen. Demokraty totiž přehlušili jejich vlastní stoupenci - míroví aktivisté -skandováním, aby hlavně zastavili financování a eskalaci války v Iráku.

Mnozí z nich měli na sobě batikové oděvy a odznáčky přirovnávající Bushe k Hitlerovi. Byla mezi nimi i Cindy Sheehanová, matka vojáka zabitého v Iráku, známá z loňských protestů u prezidentova ranče v texaském Crawfordu.

"My jsme je vrátili k moci," zvolala na adresu demokratických činitelů. "To jsou naše požadavky. Nikoli žádosti, ale požadavky!" řekla.

Válka v Iráku není v první legislativní vlně jako třeba zvýšení minimální mzdy, snížení úroků z půjček studentům, zrušení výhod ropným společnostem či financování širšího výzkumu kmenových buněk.

Okamžitý obrat v americké účasti ve válce, který si představují míroví aktivisté, není reálný. V únoru spočine v rukou demokratů požadavek Bushe na dalších asi 100 miliónů dolarů (přes dvě mld. Kč) k financování války. Vzhledem k politické tradici obou stran podpořit vlastní vojska v terénu lze očekávat, že radikální základna se od vedení demokratů odkloní.