S odvoláním na zdroje ministerstva obrany to napsal list The Boston Globe s tím, že formálně to ministerstvu obrany už povoluje nedávná úprava zákona. Pozemní síly potřebují dalších 30 tisíc vojáků a námořní pěchota asi pět tisíc. V amerických uniformách běžně slouží legální přistěhovalci, kteří teprve čekají na občanství. Je jich 30 tisíc, respektive dvě procenta ozbrojených sil.

Držitelům tzv. zelené karty už Pentagon v koordinaci s úřady urychluje proces nabytí občanství. Počet legálních přistěhovalců v uniformě, kteří se stali občany USA, vzrostl ze 750 v roce 2001 na 4600 loni. Kolují i úvahy, aby ozbrojené síly otevřely bránu i nelegálním imigrantům, co by částečně pomohlo řešit jejich budoucí status v zemi.

Nábor cizinců, kteří v USA ještě ani nejsou, se však řadě expertů příčí jako riskantní tah podlamující navíc vůli Američanů bránit vlastní zemi. Stoupenci myšlenky naopak poukazují na paralely v jiných státech i v dějinách USA samých. Uvádějí příklad francouzské Cizinecké legie s osmi tisíci cizinců i americké občanské války (1861-65), během níž tvořili přistěhovalci celou pětinu armády Unie. Za války v Zálivu v roce 1991 měly USA 730 tisíc vojáků v aktivní službě, nyní asi půl miliónu a jejich poměr k civilistům se za 15 let změnil z 1:350 na nynějších 1: 600.

Prezident George W. Bush žádá po novém šéfovi Pentagonu Robertu Gatesovi plán, jak to změnit. V tom bude mít patrně i podporu demokratů, kteří budou mít po vítězných volbách v Kongresu většinu a posílení ozbrojených sil si sami vytkli za jednu z priorit.