Článek
Podle republikána Kissingera vláda George Bushe měla demokracii obětovat stabilitě Iráku. "Myslím si, že je to pravda, a myslím si, že to byla pravda od počátku," uvedl Kissinger, který podporoval invazi do Iráku a v posledních letech radil prezidentu Georgi Bushovi. Podle něj by bylo lepší, kdyby USA odložily demokratizaci Iráku a soustředili se na dosazení silného vůdce. Podle něj je chybou spoléhat se jen na volby jako na všelék.
Také republikánský senátor John McCain tvrdě kritizoval americkou politiku v Iráku. V rozhovoru pro zprávy televizní stanice ABC řekl, že američtí vojáci "bojují a umírají kvůli chybné politice." O stažení však nemluvil. "Jediné by bylo horší (než současná situace) - být poražen," řekl McCain, který bojoval jako pilot ve Vietnamu a byl několik let v zajetí. Uvažuje proto o posílení kontingentu v Iráku, i když přiznává, že je obtížné si představit, že by se do Iráku poslali další vojáci. [celá zpráva]
Neuvedl kolik mužů by mělo do země jít, dříve však mluvil o dvaceti tisících vojácích. Před invazí jeden vysoký armádní představitel uváděl, že by bylo nejlepší do Iráku poslat 400 000 vojáků. Nakonec ale prosadil tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld vyslání menšího kontingentu, protože podporoval restrukturalizaci armády, kterou měly tvořit menší, ale výborně vybavené jednotky. Právě Rumsfeld po porážce republikánů 8. listopadu rezignoval. [celá zpráva]
Demokraté, kteří po listopadových volbách získali v Kongresu většinu,[celá zpráva] ale o posílení kontingentu v Iráku neuvažují, plánují zahájit do půl roku stahování amerických vojáků z Iráku. Demokratický senátor Carl Levin řekl: "Nemůžeme uchránit Iráčany před sebou samými." I on ale kritizoval chybnou politiku v Iráku a dovolával se na vysoké armádní činitele, že " v Iráku neexistuje čistě vojenské, ale jen politické řešení."