Svědčí o tom i nejnovější průzkum listu The New York Times, podle něhož je Irák celostátně na prvním místě voličského zájmu, a to hlavně u starší generace. Sedmdesát procent Američanů si přitom myslí, že prezident nemá pro Irák plán, což je zatím nejvíc. V USA panuje přesvědčení, že po 12 letech jednobarevného - republikánského - Kongresu a šesti a půl letech George W. Bushe v Bílém domě, nazrála vůle po změně.

Celkové preference prezidenta klesly na 34 procent, o devět procent níž, než kolik měl jeho demokratický předchůdce Bill Clinton v roce 1994, kdy republikáni s obrovskou převahou získali většinu. Obě strany ovšem srší optimismem a Bush se přes nesporný odliv voličské přízně chová jako kapitán lodě - je loajální ke svému kritizovanému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi i kandidátům a tvrdí, že je třeba počkat, až se hlasy skutečně sečtou.

Válka je ale už tak neudržitelná, že i řada republikánských uchazečů v předtuše politického zemětřesení přiznává, že sice byla pro invazi, ale dodává, že vláda situaci nezvládá a je třeba to napravit.

Bush, který ve čtvrtek zahájil šestidenní cestu po několika státech, navzdory nepříznivým průzkumům veřejného mínění ujišťoval stoupence republikánů, že je v úterý čeká vítězství. "Volby vyhrajeme, protože americký lid rozumí našim hodnotám a prioritám," řekl tisícím příznivců v Billingsu ve státě Montana.

Křesťané se cítí zrazeni

Mnozí si ani nepřejí mít na mítincích Bushe, jehož politický odkaz bude záviset hlavně na Iráku, a má proto životní zájem na tom, aby mu demokraté ve Washingtonu nijak nezužovali manévrovací prostor.

Zrazena republikány a jejich etickými skandály se cítí i tradičně konzervativní a vlivná Křesťanská koalice, ale jinou alternativu nemá. Newt Gingrich, strůjce vítězství před 12 lety a bývalý předseda Sněmovny, nedávno s nadsázkou řekl, že republikáni natolik zbabrali vládnutí, že by demokratům stačilo, kdyby se lidí ptali: "Nemáte toho už dost?"

I když Bush a republikáni částečně zabodovali poklesem cen benzínu i řešením jaderné krize se Severní Koreou, jsou jejich čísla v sondách stále pod 50 procenty.

Kerry dal vlastní gól

Letošní volby jsou pokládány za prolog ke všeobecným volbám 2008, v nichž se bude volit i nástupce Bushe. Demokraté doufali v úspěch už před dvěma lety, kdy bylo zřejmé, že v Iráku nejsou žádné zbraně hromadného ničení, a kdy sílila aktivita povstalců, ale neuspěli. Ovládnutí alespoň Sněmovny by pro proto bylo pro demokraty psychologickou vzpruhou.

"Je třeba držet palce," řekla Právu Liz Kreugerová, senátorka parlamentu státu New York, která se připomínala voličům v ranní špičce na rohu 78. ulice a Lexington Avenue. Za Hillary Clintonovou, jež usiluje o znovuzvolení do Senátu USA za týž stát, vyrazil do ulic velkoměsta i slavný holywoodský herec Robert de Niro.

Na smeč republikánům však nahrál senátor John Kerry pondělním neuváženým výrokem před studenty v Kalifornii, podle něhož se mají učit co nejlépe, jinak mohou uvíznout v Iráku. [celá zpráva] Tato urážlivá poznámka v době, kdy půjde o to, jak z Iráku se ctí odejít, se dotkla mnohých a stala se i vděčným námětem ironických poznámek viceprezidenta Dicka Cheneyho i satirických televizních show.

Nejpikantnější na tom je, že Kerry sám letos nekandiduje, protože jeho nynější mandát vyprší až v lednu 2009, a navíc se dva dny tvrdošíjně odmítal omluvit.