V českých obchodech bylo v hodnoceném období ukradeno zboží odpovídající 1,42 procenta jejich obratu, na Slovensku to bylo 1,4 procenta. Následují Maďarsko s 1,38 a Finsko a Portugalsko shodně s 1,34 procenta. Průměr všech 24 hodnocených zemí byl 1,24 procenta. V předchozím průzkumu činil tento údaj u České republiky i u Slovenska shodně 1,4 procenta.

Podobnou statistku, v níž se Česko umístilo na prvním místě v drobných krádežích, a přiřadilo se tak k "nejnebezpečnějším místům pro turisty", v létě zveřejnila britská pojišťovna Norwich Union Travel Insurance. [celá zpráva]

Krádeže komplikací zejména o svátcích

"Působí nám to velké komplikace, především v sezonách, kdy se krade víc, to znamená hlavně o Vánocích, i o Velikonocích," řekla Kateřina Pecinová, mluvčí společnosti Ahold Czech Republic, která která v ČR provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova.

Škody, které zloději firmě způsobují, podle Pecinové šplhají do milionů korun ročně. Nemalé náklady stojí opatření proti krádežím, jako jsou ochranné agentury či bezpečnostní a kamerové systémy.

Podle mluvčího společnosti Tesco Stores ČR Vesselina Barlieva je jedním z problémů to, že krádež zboží do 5000 korun je v Česku posuzována jen jako přestupek.

Nejméně se krade ve Švýcarsku

Relativně nejméně se v Evropě v obchodech krade ve Švýcarsku (0,92 procenta obratu), Rakousku (0,96) a v Německu (1,07). Proti předchozímu období však právě Švýcarsko zaznamenalo největší vzrůst krádeží po kolektivně hodnocených pobaltských státech. Největší pokles byl naopak zaznamenán v Británii, kde ale i tak zmizelo zboží v hodnotě 1,33 procenta obratu obchodů.

Na zákazníky připadá asi 57 procent krádeží, dalších skoro 36 procent na personál obchodů, zbytek jde na vrub dodavatelů. Proti minulému období podíl zákazníků velmi slabě poklesl, u personálu tomu bylo naopak.

Studie vyčísluje ukradeného zboží ve všech 24 hodnocených zemích dohromady na skoro 24,9 miliardy eur, tedy asi 710 miliard korun. K tomu se připočítávají náklady obchodníků na zabezpečení zboží, které dosáhly bezmála osmi miliard eur. Celkové ztráty tak dělají 71 eur na každého obyvatele hodnocených zemí. Průzkum se týká 12 měsíců končících letošním červnem.