Na tvářích polských politiků bylo bezprostředně po oznámení odhadu vidět, jak moc jim spadl kámen ze srdce. Ještě v sobotu se totiž hlasování zúčastnilo jen necelých 18 procent voličů a plebiscitu hrozil krach.

"Vracíme se do velké evropské rodiny," řekl bezprostředně po zveřejnění prvních neoficiálních výsledků polský prezident Aleksandr Kwašniewski. "Na tuto chvíli jsme čekali opravdu dlouho," dodal a pokračoval: "Ten výsledek je dobrou zprávou i pro Evropu. K Evropě se teď připojí veliký, silný a ctižádostivý národ."

Prezident také neopomněl poděkovat papeži Janu Pavlu II., který se podle něj velmi zasloužil o pozitivní rozhodnutí polského národa ohledně vstupu do Evropy.

První den hlasovala jen pětina Poláků

V první den referenda hlasovala pouze necelá pětina Poláků. Platnost plebiscitu o vstupu země do EU závisela na tom, zda k urnám přijde více než polovička ze všech registrovaných voličů. Státní volební komise před půlnocí ohlásila, že v sobotu přišlo k urnám 17,61 procenta voličů.

Případný krach referenda ještě mohl "napravit" dvoukomorový parlament, pokud by vstup do unie namísto občanů schválila dvoutřetinová většina poslanců a senátorů.

V Polsku se předpokládalo, že nejvíce voličů půjde k urnám po nedělních mších. Z celkem 29,681 miliónu oprávněných voličů v sobotu hlasovalo jen 5,228 miliónu. Nejvíce voličů přišlo ve Varšavě, skoro třetina. Ze 16 vojvodství největší účast zaznamenalo Pomoří (21,56), nejmenší naopak Podkarpatské vojvodství (11,23 procenta).

Politici příkladem

Polští politici se rozhodli jít příkladem - svůj hlas už včera dopoledne odevzdali premiér Leszek Miller a prezident Aleksander Kwašniewski, který vyjádřil naději, že polský plebiscit vyšle dobrou zprávu i do České republiky.

"Teď se přesvědčíme, zda Poláci o demokracii jen rádi mluví, anebo zda také dokáží demokracii uplatňovat. Věřím, že se tak stane. Referendum je přeci nejdemokratičtější metoda," apeloval prezident na účast v hlasování, které označil za historicky dosud nejvýznamnější pro polský stát a pro život všech Poláků.

Unii pomohl Jan Pavel II.

Údaje jednotlivých výzkumných institucí o možné účasti se značně lišily - kolísaly od 57 do 80 procent. Podpora začlenění největší z kandidátských zemí do EU stoupla po setkání Kwašniewského s papežem Janem Pavlem II. v Římě před třemi týdny.

To pomohlo jakž takž sjednotit církev rozdělenou na příznivce EU a početnější odpůrce, kteří se obávali, že vstup do Unie smete tradiční křesťanské hodnoty. "Unie není ani nebem, ani peklem, ale bude očistcem," řekl i vyhraněný antiunionista, šéf katolickeho Rádia Maryja Rydzik.

Papež přesvědčil i skeptický venkov

"Když už se církev začala klonit k ANO, nepochybuji, že referendum dopadne kladně," řekl před referendem zpravodajce Práva Jerzy Smitowski z Kosowskej Woli. I jeho sousedé se domnívají, že Polsko, které prožilo tři ekonomicky špatné roky a korupční skandál oslabující pozici vlády, nemá vlastně jinou alternativu.

"Už i Lepperova Sebeobrana se otáčí k Bruselu čelem. Kdybychom do ní nevstoupili, zůstali bychom jako kůl v plotě," uvedla majitelka obchodu v Kosowě. Pouze farář z blízkého Mlochova nepříjemně mrmlal: "Už i svatý otec požehnal Polsku v Unii, tak o čem se chcete ještě bavit," rozhořčoval se a zabouchl dveře.

Předreferendová politická kampaň pod oficiálním heslem od 5. do 5. (od 5. května do 5. června) byla velmi intenzivní. Politici v čele s prezidentem a premiérem Leszkem Millerem každý den jezdili po Polsku a na mítincích čelili nesmlouvavým otázkám. Na druhé straně dali o sobě vědět i europesimisté.

Stoupenci Sebeobrany a Ligy polských rodin demonstrovali před prezidentským palácem ve Varšavě a varovali, že Polsko ztratí historicky obtížně vybojovanou suverenitu, bude muset kývat Bruselu a domácí podniky spláčou nad výdělkem, protože je z trhu vytlačí agresivní západní firmy.

Referendum za 603 milióny korun

Kolem 29,5 miliónu voličů mohlo hlasovat ve 25 165 volebních místnostech doma i v zahraničí.

Referendum Poláky přijde na 85,4 milióny zlotých (asi 603 mil. korun).