Hlavní obsah

Číňané asi získají na desítky let část Uralu

Právo, Eva Turečková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ČÍNA/RUSKO

Milióny hektarů ruského území na západní Sibiři a Uralu začnou podle všeho kontrolovat čínští podnikatelé. Ruské federální ministerstvo přírodních zdrojů pronajalo letos v květnu Číňanům na 49 let milión hektarů lesa v Ťjumenské oblasti, ve Sverdlovské plánuje předat do čínské správy stovky tisíc hektarů zemědělské půdy, která nyní leží ladem.

Článek

"Průkopnický projekt počítá se založením podniku s čínským kapitálem, který bude odpovídat za tyto lesy, jejich těžbu a zpracování a také vybudování celulózky," uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení ohledně projektu u Ťjumeně. Firma ale musí být podle ruských zákonů zaregistrována na ruském území.

Čína nevnímá Rusko jako rovnoprávného partnera

Zdaleka ne všichni ale takové rozhodnutí úřadů vítají, a to nejen na úrovni tamní oblasti. "Čína zahájila expanzi na Ural", informoval ze svých stránek celostátní deník Nězavisimaja gazeta s tím, že zatímco dříve se čínští podnikatelé snažili usadit v Rusku hlavně podél společné hranice, nyní se začínají přemísťovat hluboko do vnitrozemí.

Podle Jamese Nixeye, odborníka na čínsko-ruské vztahy z britského Královského institutu pro mezinárodní otázky, citovaného listem, "tento jev odpovídá tendenci vývoje vztahů mezi Čínou a Ruskem". Číňané podle něj "nevnímají Rusko jako rovnoprávného partnera. Pro ně je především vývozcem energie a možným zdrojem územních zdrojů do budoucna."

Aby to nedopadlo jako ve Francii

Jisté obavy sdílejí i obyvatelé ruských oblastí, které by měly čínské pracovníky přijmout. "Pokud to přispěje k pozvednutí ekonomiky, je to v pořádku. Otázkou je, k čemu by tato kolonializace mohla v důsledku vést. Zda se tu Číňané nebudou snažit usadit a angažovat i v jiných odvětvích, například ve stavebnictví - to tu dnes ovládají výhradně Uzbekové a Tádžikové, zda by je nevytěsňovali. Nebo na trzích Ázerbájdžánce," řekl Právu z Jekatěrinburgu jeden z tamních podnikatelů, Sergej Volkov.

"Na Urale by neměl podle mne vzniknout problém, ale za Bajkalem - to je něco jiného, tam mají lidé opravdu strach, protože hustota obyvatelstva je na ruské straně nesrovnatelně nižší," dodal.

Centrálně plánovaná expanze nehrozí

To potvrzují i statistiky. I v nejvíce osídleném Přímořském kraji žije pouhých 13,5 člověka na čtverečním kilometru, zatímco v sousední severovýchodní Číně v průměru 130 lidí.

"Rusko by mělo v rámci snah o vstup do WTO zajistit mimo jiné i volný pohyb pracovních sil, navíc u nás pobíhá stálý odliv obyvatelstva z venkova do měst, která jsou v našem regionu průmyslová a bohatá. Záleží ale, jaké podmínky jim budou stanoveny. Jsem pro, aby přijeli na rok na dva, mohli si vydělat, a poté místo nich přijeli další. Aby to tu nedopadlo jako ve Francii," reagoval pro Právo i Dmitrij Golovanov z administrativy Uralského okruhu a exposlanec Státní dumy.

Ruský sinolog Sergej Luzjanin ale tvrdí, že žádná expanze centrálně plánovaná z Pekingu nehrozí. V celoruském měřítku netvoří migrace z Číny největší část. Na 250 tisíc Číňanů je asi milión imigrantů z centrální Asie, řekl BBC.

Čínská přítomnost má navíc i hluboké historické kořeny, sahající až do 2. poloviny 19. stol., kdy Rusové začali Dálný východ osídlovat. Tehdy byli Číňané vítanou pracovní silou, mohli tu získat půdu do vlastnictví a dokonce i daňové úlevy na 20 let. Prosadili se v obchodu a stavebnictví, ale dělali i těžkou nekvalifikovanou práci: ve zlatých dolech, přístavech atd. tvořili 70- 90 procent pracovní síly.

Reklama

Výběr článků

Načítám