Vedle ní bude mít k dispozici i charakteristiku tří vhodných míst také v Polsku. Podle amerických zdrojů má budoucí základna zabrat plochu zhruba 350 hektarů a má na ní sloužit asi 200 vojáků.

Dokdy mezi možnými lokalitami Pentagon rozhodne, není zatím známo. V každém případě Američané pozvali do USA také delegaci českých odborníků, kteří se mají v polovině srpna seznámit s detaily projektu.

Evropská základna má být první v americkém národním protiraketovém systému mimo území USA a celkově třetí s protiraketovými střelami. Dvě jsou na území USA v Kalifornii a na Aljašce.

S deseti sily, deseti střelami a radary má být menší obdobou základny Fort Greely na Aljašce, kde je už umístěno 16 takových střel. Další mají USA na letecké základně Vandenberg v Kalifornii.

České nebo americké zákony

Kontrakty na určitý podíl stavebních prací mají připadnout firmám hostitelského státu, který se však nebude podílet na provozních nákladech základny - ta bude americkým zařízením.

Její právní statut - tedy otázka, zda bude podléhat české, či americké jurisdikci - má podle amerických zdrojů vyřešit dohoda s hostitelskou zemí a neexistuje pro ni žádný předem daný vzor. Polský list Rzeczpospolita však včera napsal, že USA si kladou jako podmínku exteritorialitu základny, respektive že bude podléhat výhradně jejich zákonům, což platí i pro vojenský personál, ať se dopustí přestupků nebo trestných činů v areálu základny nebo mimo něj. [celá zpráva]

Moskva prý má detailní informace

Podle USA nemá být protiraketový deštník USA určen jen pro spojence v NATO, ale pro mnohem širší okruh evropských a dalších zemí, což je dáno potřebou zneškodnit všechny balistické rakety vypálené z rizikových zemí.

Kromě toho USA řeší ruské obavy. Informované americké zdroje Právu sdělily, že nejvyšší ruské vedení bylo podrobně informováno o parametrech raketového deštníku, který nemůže snížit odstrašující sílu raketového potenciálu Ruska.

Tytéž zdroje upozornily, že deset obranných střel, jež nejsou opatřeny bojovou hlavicí, by nemohlo čelit masovému raketovému úderu, a navíc že Rusko je s to vlastními prostředky do několika vteřin po startu cizí rakety zjistit, kam je namířena. Kromě toho mezi USA a Ruskem existuje bleskový systém komunikace pro případ mimořádných situací, jako je například náhodné odpálení.